19.b Hypertenze v dětském věku
19.c Screening vrozených vad
20.a Obezita
20.b Meningeální syndrom a meningitida
20.c Průjem u kojence a změny ve vnitřním prostředí
22.b Hemofilie
22.c Kojení a jeho význam
25.b Chronické záněty trávicí trubice
31.b Maligní lymfomy
23.c Porodní traumatismus
24.a Proteinurie
26.b Hydrocefalus
24.b Vývoj imunity u dětí. Imunologická vyšetření

"Virové meningitidy Coxsackie a ECHO
- non-polio enteroviry
- promořují hlavně dětskou populaci do jednoho roku, častější je v nižších sociálních skupinách
- manifestují se zvláště od června do října
- naprostá většina proběhne asymptomaticky nebo jako „letní“ či „třídenní“ hrečka
- vyvolávají celou řadu příznaků (nervové, kožní, dýchací, srdeční...)
- serózní meningitida u malých dětí je celkem častě, má benigní průběh
- někdy mohou vznikat paretická onemocnění (podobná poliomyelitidě), obrny se brzy upravují

20.c Průjem u kojence a změny ve vnitřním prostředí
- celosvětově umírá na průjmy 4-5miliónů lidí ročně, z čehož nejčastěji děti do 5 let
- nejčastěji se vyskytují v rozvojových státech, ale i ve vyspělých státech jsou dost časté
- akutní průjmy jsou u kojenců a batolat obvyklepřechodné onemocnění, které ale může vést k těžkým ztrátám vody a elektrolytů, k enterální toxikóze a ke smrti
- přesná definice průjmu (ve smyslu počtu a konzistence) je těžká, protože jsou velké individuální rozdíly
- důležitá je náhlá změna počtu stolic spojená se změnou konzistence a někdy i barvy
- u kojenců a batolat definujeme průjem jako –
- stolice víc jak 5x denně
- objem stolice – víc jak 150-200g denně
- obsah vody ve stolici – víc jak 80%
- akutní průjem trvá obvykle ne víc jak týden
- etiologie – je velmi různorodá, doporučuje se dělení na infekční a neinfekční
- nejčastější příčinou u kojenců jsou infekce
- symptomatologii průjmů podmiňuje závažnost poškození sliznice
- klinický obraz – začínají obvykle odmítáním potravy už 2-3 dny před objevením průjmů
- děti přestanou přibírat, zvracení, jsou bledé, ztrácí zájem o okolí, mají horečku
- průjmy jsou náhlé, první jsou stolice kašovité, potom vodnaté
- vstupem do enterické fáze se sníží turgor kůže, oči jsou halonované, břicho meterorické, může být přítomna lehká hepatosplenomegalie, sníží se tvorba moči
- pulz – postupně se zrychluje, při těžké dehydrataci je nitkovitý
- vpadává fontanela, při pláči chybí slzy
- nejtěžší forma kojenecké enteritidy – toxikóza
- začíná zvracením zelených zvratků s příměsí hematinu, současně časté vodnaté stolice
- vzniká výrazná dehydratace – halonované oči, vpadnutá fontanela, kožní řasa stojí, bývá akrocyanóza, anurie
- rozhodující krok terapeutického postupu je odhad ztráty vody a elektrolytů, protože akutní letalita je podmíněna jen hypovolemickým šokem
- stupeň dehydratace zjistíme pomocí váhového úbytku, závažnost dehydratace laboratorním vyšetřením
- laboratorní nález – akutní průjem se ztrátami hmotnosti pod 5% při dobrém perorálním příjmu tekutin můžeme léčit jen ambulantně bez laboratorních vyšetření
- při ztrátě nad 5%, při epidemických průjmech a při výskytu krvavých stolic indikujeme důkladné vyšetření
- hemokoncentrace – zvýšení Hb a hematokritu
- stanovení sodíku, draslíku a chloridů, osmolalitu, ABR
- obraz těžké toxické enteritidy – MAc (hlavně daná ztrátami bikarbonátů stolicí)
- vzniká oligurie, často s proteinurií, v séru stoupá urea a kreatinin
- při hypernatremických dehydratacích vzniká hyperglykémie (tu neléčíme inzulínem, protože by hrozil edém mozku)
- diagnóza a dif. dg – anamnéza (změna výživy, epidemický výskyt, podávání ATB a jiných léků)
- informace při hodnocení stolice –
- sekretorické průjmy (nejčastěji infekční) – vodnatá, řídká, často s horečkou
- malabsorpce sacharidů – zpěněné, kysele páchnoucí, pokles pH opd 6
- chronické poruchy výživy – objemné, mastné, hnilobně páchnoucí
- zánět colon (často infekce – salmonella, shigela, yersinia, campylobakter)– hlenově-krvavé
- hned na začátku musíme odeslat stolici na mikrobiologické vyšetření (nesmí být moc řídká, ve vodnatých stolicích už patogenní organismy nemusíme vykultovivat)
- nátěř ze stolice – přítomnost PMN svědčí o bakteriální infekci
- při chronických poruchách je pozitivní vyšetření stolice na tuky, sacharidy, redukující látky, trypsín, bílkoviny
- k vyloučení CF vyšetříme chloridy v potu
- sérologie nemá význam pro akutní průjmy, je důležitá na recidivující a chronické
Terapie
- je založena na rychlé náhradě vody a elektrolytů (rehydratace), příp. úpravě MAc a na včasném podávání výživy ve formě dobře tolerovaných potravin (realimentace), aby se zabránilo dalšímu poškození střevní sliznice a rozvoji chronických průjmů"

vysoká