"LITERÁRNÍ DRUH
PRÓZA -> označení pro dílo, které není napsané ve verších ani v dramatické podobě.
Stavební jednotkou je slovo, věta, odstavec, kapitola, díl, kniha, cyklus….
Tíhne k vyprávění, směřuje k věcnosti a objektivnímu zachycení skutečnosti.
Podléhá jen gramatickým a stylistickým pravidlům.
Hlavní žánry- povídka, novela, román, esej, pohádka, pověst, anekdota, epos, báje, kronika, hádanka

LITERÁRNÍ ŽÁNR
Alegorická satirizující (antiutopický) román/bajka – má jednu hlavní dějovou linii, rozsáhlou charakteristiku postav. Je opakem utopie (představa ideální společnosti -> špatná společnost). Zvířata mají lidské vlastnosti a vystupují jako lidé. Skrytě se vysmívá komunismu

GEORGE ORWELL
Kontext literatury
Světová literatura 20. století – tvorba Sci-fi= autoři vytváří neskutečné světy, mimozemské civilizace, fiktivní vize skrze vědu. Reaguje na nové utopie a tvoří si své vlastní utopie a antiutopie. Je to v meziválečném období (autoři jsou zklamáni z válek a konfliktů).

Další autoři: Isaac Asimov – Já robot, Henlein – Hvězdná pěchota, Karel Čapek – R. U. R.


ŽIVOT
Narodil se v roce 1903 v Indii, jako syn úředníka. Kolem jednoho roku ho matka převezla do Anglie. Měl dvě sestry. Orwell vyrůstal v Oxfordshiru, podle tamnější říčky si vzal pseudonym „Orwell“. Vystudoval prestižní soukromou školu Elton College, protože jeho rodiče mu nemohli zaplatit univerzitní studium, musel začít pracovat pro imperiální britskou policii v Britské Indii. Zde je začátek jeho nenávisti k imperialismu a začal se přiklánět k levicové politice. Své zážitky z Barmy popsal v románu Barmské dny. Poté se vrátil zpět do Anglie a začal psát eseje a pracovat jako novinář. Chvíli žil na ulici jako tulák, zkušenosti využil v díle „Na dně v Paříži a Londýně“. Politické události v Evropě se ho dotýkali a stal se socialistou a antifašistou a kritikem nedemokratických tendencí. Jako dobrovolník se zapojil do Španělské občanské války. Do druhé světové války se nezapojil, protože měl tuberkulózu a v roce 1940 zahájil práci pro BBC. V roce 1946 napsal své důležité dílo „Farma zvířat“ a před svou smrtí napsal román „1984“. Zemřel na tuberkulózu v 46 letech v Londýně.

DALŠÍ DÍLA: 1984 – román. Popisuje svět, v němž vládne absolutní totalita, kde společnosti vládne Strana a vše, co je proti kolektivnímu myšlení Strany je potrestáno. Individualita člověka je zločinem.
Na dně v Paříži a Londýně – Orwellovy zážitky z doby, kdy byl tulákem.
Farářova dcera – zamyšlení nad smyslem víry v Boha a útěk dcery faráře do rozdílné společnosti.

DĚJ
Vše začíná na Panské farmě pana Jonese, který pije a o svá zvířata se vůbec nestará. Zvířata tedy uspořádala sezení, kde prase Major, nejstarší z celé farmy, rozhodl, že bude revoluce. Pana Jonese zvířata vyhnala a vymyslela si svou vlastní hymnu „Zvířata Anglie“, kterou si musel každý zapamatovat.
Zvířata si vytvořila také vlastní přikázání: Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel.
Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel.
Žádné zvíře nebude chodit oblečené.
Žádné zvíře nebude spát v posteli.
Žádné zvíře nebude pít alkohol.
Žádné zvíře nezabije jiné zvíře.
Všechna zvířata jsou si rovna.
Tato přikázání si také musela všechna zvířata zapamatovat, jen ovce si to nepamatovaly a tak pro ně vzniklo heslo „Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné“. Tato přikázání měla zvířata na plotě. Prasata se postupem času naučila číst a psát. Když prase Major zemřelo, stalo se jejich velitelem prase Napoleon. Ten ihned, jak se narodila štěňata tak si je odebral a vycvičil, jako vlastní ochranku. Všechna zvířata pracovala, jen prasata se začala setkávat s lidmi a obchodovat s nimi a spali v domě. Napoleon také obvinil ze zrady prase Kuliše, který poté, co odešel z farmy, byl obviňován ze všeho a z každé smrti jiného zvířete. Zvířatům se život na farmě nelíbil, ale musela mlčet, kvůli psům, kterých se bála. Napoleonův pomocník prase Pištík postupem času měnil všechna přikázání, zvířatům se to nezdálo, ale Pištík je vždy přesvědčil, že to je tak odjakživa. Prasata se stala diktátory a naučila se chodit po dvou. Nové heslo pro ovce znělo „Čtyři nohy dobré, dvě nohy lepší“. Příběh končí, když mají prasata společně s lidmi hostinu, kde lidé obdivují prasečí vládu a hospodaření na farmě a nakonec slavnostně přejmenují „Farmu zvířat“ na „Panskou farmu“. Ostatní zvířata hostinu pozorují oknem a uvědomí si, že prasata nelze odlišit od lidí."

gjb a spgš přerov