"Johann Wolfang Goethe (1740 – 1832) byl německý spisovatel, básník, dramatik a filozof. Narodil se ve Frankfurtu nad Mohanem. Vystudoval práva. Krátce působil jako právník ve Wetzlaru. Většinu část života však prožil ve Výmaru. Vstoupil do vévodských služeb, kde působil jako tajný rada a ministr. Přátelil se s Fridrichem Schillerem. Hodně cestoval. Navštívil i několikrát ČR, kde se léčil v západočeských lázních. Byl členem skupiny Sturm und Drank (bouře a vzdor). Jedná se o nejvýznamnější proud německého preromantismu. Hnutí prosazovalo tvůrčí svobodu pro umělce, odmítalo společenské konvence, kritizovalo každou formu útlaku a do popředí kladlo cit, vášeň a fantazii. Vzorem této skupiny byl William Shakespeare J. – J. Rousseau.
Další díla: Ifigenie na Tauridě, Torquato Tasso (dramata, obě díla inspirovány Goethovým pobytem v Itálii), Faust (dvoudílná tragédie, vrchol jeho tvorby)
Současníci: Fridrich Schiller, Johann Gotfried Herder
Doba: 18. století – je charakteristické tím, že kritizuje role státu a církve, zápasí o svobodu, snaží se o vědecké poznání světa a o uspořádání společnosti podle ,,zásad zdravého rozumu´´.
V českých zemích vláda Marie Terezie a Josefa II.
V té době byla velmocí Francie - vláda Ludvíka XIV. (král Slunce). Právě ve Francii vznikaly nové umělecké směry – klasicismus a osvícenství, které inspirovali celou Evropu. Na konci 18. století došlo k Velké francouzské revoluci. Došlo k popravení francouzského císaře Ludvíka XVI. a jeho manželky Maria Antionetty. Vlády se ujal Napoleon Bonaparte.
Anglie se stala kolébkou průmyslové revoluce.
2. pol. 18. století – vznik preromantismu (období mezi klasicismem a osvícenstvím)

Je to epika (má děj). Jedná se o román (delší časové období, hodně postav, hlavní dějová linie se dále větví), který je psán kombinací formy dopisů a deníkových záznamů (pouze dva dopisy jsou adresované Lottě, ostatní jsou kamarádovi Vilémovi). Tento román v sobě nese autobiografické prvky.
Umělecký směr: preromantismus - vzniká jako reakce na klasicismus a osvícenství. Předcházel romantismu. Odmítá nespravedlnost, feudalismu a útlak. Navrací se k přírodě, k lidové slovesnosti. Důraz je kladen na city. Vzor – venkovský, prostý, nezkažený člověk, prostý způsob života.

Werther – hlavní hrdina, mladý malíř, milovník přírody a literatury (neoblíbenější četba – Homér) štědrý (často někomu daroval peníze), citlivý, chorobně zamilovaný do Lotty
Lotta – mladá vesnická dívka, velice krásná, černooká, dobrosrdečná, láskyplná, má pevný charakter a klid v duši. Má 8 sourozenců, o které se musí starat po matčině smrti. Zasnoubená s Albertem, kterého si vezme.
Albert – úřední, poměrně bohatý, klidný, spravedlivý, k Lottě se chová velice hezky, spřátelí se s Wertherem a navíc ho považuje za velmi chytrého člověka

PRVNÍ DÍL
Werther opouští rodinu, svého kamaráda Viléma a také dívku Leonoru, která do něj byla velice zamilovaná, ale Wertherovi se líbila víc její sestra. Hlavní hrdina odjíždí na venkov do nespecifikovaného místa (záměr autora), kde musí vyřídit jakési dědické záležitosti se svojí tetou. Zdejší krajina se mu velice líbila. Werther se snažil, aby si užíval života a zapomněl na jeho přítelkyni, která zemřela.
Asi půl hodiny za městem, kde byl Werther ubytovaný, se nacházela vesnička Wahlheim (název města vymyšlený). Vesnice ho velice zaujala a cítil se v ní velice dobře. Zdejší chasa pořádala ples. Werther se rozhodl, že půjde a tak pozval zdejší slečnu. Domluvil kočár a společně s dalšími lidmi se vydali na ples. Museli však vyzvednout sestřenici Wertherovi společnice. Jmenovala se Charlotta S..Wertherova společnice ho hned upozornila, že Charlotta je velice krásná a ať si dá pozor, aby se nezamiloval, protože Charlotta je zasnoubená, ale její muž musel odcestovat. Jejímu snoubenci zemřel otec, a proto musel odjet, aby vyrovnal rodinné záležitosti. Když přijeli k Lottinému domu, Werthera okamžitě zaujali děti, které pobíhali na dvorku. Po chvilce přišla Lotta. Měla na sobě prosté bílé šaty s červenými stuhami. Museli však ještě chvíli počkat. Lotta musela dát dětem večeři, protože od jiných jídlo nechtěli. Když Lotta nakrmila děti, mohli odjet naples. Ples byl hezký. Werther si dokonce s Lottou mohl zatančit valčík, protože její společník ho tančit neuměl. Lotta uměla tančit nádherně a při tanci s ní se Werther cítil krásně. Navíc pocítil, že se mu Lotta velice líbí. Během tance se Werther dozvěděl, že její manžel se jmenuje Albert. Najednou přišla velká bouře. Hospodská poskytla Wertherovi a jeho přátelům pokoj. Aby se nenudili, tak si zahráli hru. Když bouřka ustoupila, šel Werther s Lottou ven. Uviděl, že má v očích slzy, sklonil se k ní a políbil jí ruku. Když kolem 2 hodiny odjížděli z plesu, Werther doprovodil Lottu domů a slíbil jí, že se ještě téhož dne uvidí.
Werther si Lottu velice oblíbil. Chodil k ní téměř každý den. Když nebyl s ní, tak si většinou četl Homéra. Werther trávil u Lotty většinu svého volného času a navíc si velice oblíbil její sourozence. Pravidelně si s nimi hrál a hodně mu přirostly k srdci."