1.

Úvod

2.

Život

2.1.	Dětství a studia

2.2.	Vědec a lékař

2.3.	Psychoanalýza

2.4.	Zrod psychoanalytického hnutí

3.

Dílo

3.1.	Volné asociace

3.2.	Struktura psychiky podle Freuda

3.3.	Vývoj pohlavního pudu

3.4.	Psychoanalýza

Závěr ....................................................................................................................................................... 13
Zdroje ..................................................................................................................................................... 13

"Freud popsal také pět fází vývoje libida:
1. Orální období - V průběhu prvního roku života. Jedinec se uspokojuje zejména ústy, prostřednictvím sání či cucání.
2. Anální – První až druhý rok života. Jedinec se uspokojuje prostřednictvím vyprazdňování. Potlačuje tak agresi vyvolanou např. růstem zubů, či požadavky na určité hygienické návyky.
3. Falické – Mezi druhým a třetím rokem. Proběhne přesun k pohlavním orgánům. U chlapců probíhá tzv. Oidipovský komplex (zamilovanost k matce, žárlivost na otce). U dívek situace opačná (vztah k otci).
4. Latentní – Před nástupem puberty. Pohlavní pud zamrzá, dochází k pozastavení vývoje.
5. Genitální – Období puberty – Ukončen vývoj libida, jedinec naplňuje heterosexuální orientaci k opačnému pohlaví.
14 LEAR, Jonathan. Freud. New York, NY: Routledge, 2005. s. 189.
12
Psychoanalýza
Psychoanalýza je oborem hlubinné psychologie, má za cíl zkoumat nitro mysli a osobnosti, myšlenky v oblasti nevědomí. Jde jednak o systematizovaný obor o lidském chování, metodu studia a také terapeutický nástroj.
Předpokládá, že mezi neurotickými symptomy a rolí sexuality v životě pacienta existuje spojitost.
„A jak s tím vším souvisí již zmiňovaná sexualita? Právě vytěsnění sexuálních tužeb vede ke vzniku neurózy. Freud tvrdil, že mnohem důležitější než skutečné prožitky jsou naše přání, sny a fantazie. Tyto sexuální pohnutky Freud popsal jako pohlavní pud a poté vymezil pojmem libido.“ 15
Jako metoda terapie je psychoanalýza založena na teorii významu raného vztahu dítěte s rodiči, a na raných dětských prožitcích lásky, ztráty, sexuality a smrti. Tyto zážitky hluboce ovlivňují další psychologický vývoj a fungování člověka. Mohou být zdrojem kolizí, které vývoj jedince zbrzdí. V psychoanalýze se tyto nevědomé prožitky zpracovávají a pacient více rozumí svým pohnutkám a problémům – tomu, co ho v životě omezuje a znepokojuje."