I. Úvod
II. Autor
III. Postavy
IV. Děj a kompozice
V. Jazyk a styl
VI. Okolnosti vzniku díla
VII. Vliv díla
VIII. Závěr

"Karel Hynek Mácha (*16. 11. 1810 Praha - †06. 11. 1836 Litoměřice)
Český básník a prozaik, nejvýznamnější představitel romantismu v české literatuře. Autor lyrickoepické básně Máj. Byl osobou plnou rozporů a jeho krátký život se v některých ohledech podobal životu hrdinů jeho děl.
Karel Hynek Mácha se narodil v Praze na Malé Straně chudé rodině. Při biřmování dostal jméno Ignaz Mácha, ale později si jméno Ignaz počeštil na Hynek a také si před své jméno přidal jméno Karel, jako symbol povstání a obrození v Čechách. Jeho otec, jenž přišel do Prahy ze Sedlčanska, byl vyučen mlynářem. Matka byla dcerou varhaníka z Malé Strany a měla vyvinutý smysl pro hudbu.
Od roku 1816 začal Mácha chodit do farní školy u Svatého Petra a v roce 1821 přešel do hlavní školy u piaristů. V letech 1824 až 1830 studoval na městském gymnáziu v Příkopech. Po maturitě začal studovat filosofii a práva a pak nastoupil jako advokátní praktikant u soudu v Litoměřicích.
Rád podnikal dlouhé pěší výlety nejen na venkov k otcovým příbuzným, ale také do Krkonoš, navštěvoval české hrady. Také se vypravil přes Alpy do Itálie. Za právnických studií působil Mácha jako herec Tylovi ochotnické družiny v Kajetánském domě na Malé Straně a hrál i v představeních ve Stavovském divadle. Mácha hodně sledoval evropskou literaturu. Značný zájem u něj vyvolalo povstání v Polsku proti ruskému carovi. Mácha se nejen učil polsky, ale byl i členem několika tajných spolků, které sympatizovaly s polskými povstalci a pomáhaly jim. V roce 1834 poznal v Tylově skupině dceru kuchaře Eleonoru Šimkovou, která se stala jeho osudovou láskou. Po narození syna Ludvíka se Mácha rozhodl, že se s Eleonorou ožení. K svatbě ale už nedošlo. Mácha krátce před tím zemřel v Litoměřicích, když pomáhal hasit požár stodoly na okraji města a buď dostal infekci z vody, kterou přitom pil, nebo se nachladil. Jeho pohřeb se konal v den plánované svatby. Jeho syn skonal nedlouho potom. Eleonora zemřela v roce 1891.
Své náměty čerpal Mácha jednak z poznatků ze svých cest, jednak z rozsáhlé četby romantických autorů, jako byli G. G. Byron, W. Scott, J. W. Goethe, W. Shakespeare, J. G. Herder a další.
Své první básně - prvotiny psal německy. Nikdy je neotiskl. Pouze básnické pokusy tzv. „německé prvotiny”, dále „české prvotiny” (Svatý Ivan, Svatý Vojtěch, Vorlík) byly vytištěny. Věnoval se i prozaické tvorbě. Tvoří ji soubor autobiografických povídek Obrazy ze života mého (1834), ze kterých dokončil jen dvě povídky: Večer na Bezdězu a Márinku. Dále román Cikáni (1835), básnická próza Pouť Krkonošská (1835), lyrickoepická skladba Mnich (1833). Chtěl napsat tetralogii „Kat”, avšak uskutečnil jen 1. díl Křivoklad (Valdek, Vyšehrad, Karlův Tejn) z doby Václava IV. V roce 1836 vydal své vrcholné dílo Máj."