"pletiva = soubor buněk vykonávajíc stejné funkce a mající alespoň přibližně stejný tvar; u živočichů tkáně
nauka o tkáních (pletivech) mnohobuněčných organismů se nazývá histologie
Podle tloušťky buněčné stěny, tvaru buněk a přítomnosti mezibuněčných prostorů rozlišujeme čtyři pletiva:  Parenchym
 z tenkostěnných buněk
 četné, poměrně veliké mezibuněčné prostory (inceluláry) – protože kulovité buňky na sebe nemohou těsně nasedat
 tři typy : o palisádový
 buňky protažené v jednom směru
 množství chloroplastů
 v listech o aerenchym
 hvězdicovité buňky
 mezibuněčné prostory vyplněné vzduchem, větší než samostatná buňka
 vodní rostliny o mezenchym
 kulovitá tvar, velké množství mezibuněčného prostoru
 v mladých částech rostlin a v zásobních orgánech
 zásobní pletivo  Prosenchym
 tenkostěnné buňky (mladší bývají tenkostěnné, starší bývají tlustostěnné)
 v jednom směru protažené
 šikmo ukončené ; šikmé mezibuněčné překážky
 v cévních svazcích
 bez intracelulár nebo jen minimálně  Kolenchym
 tenkostěnné buňky ztloustlé v rozích (pak mu říkáme rohový kelenchym) nebo ztloustlá celá jedna stěna (pak mu říkáme deskovitý kolenchym)
 bez intracelulár
 hrany stonků + řapíky
 pružnost a pevnost  Sklerenchym
 buněčná stěny nerovnoměrně ztloustlá
 buňky prostoupené plazmodezmami (kanálky, kterými pronikají tenká vlákénka, zajišťující přenos informací mezi buňkami)
 později živý obsah (buňky) odumírá
 funkce mechanické opory - >pevnost (pecky, stébla trav)
 sklereidy = buňky tvarově téměř stejné, pecky
maturitní otázka biologie
 sklerenchymatická vlákna = přadné rostliny, protáhlý tvar, bývají součástí cévních svazků"

Práce obsahuje barevně zabarvená klíčová slova.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ