"Přenos viru
Virus eboly je přenášen přímým kontaktem - krví a dalšími tělesnými tekutinami, například slinami. K nákaze tímto virem může dojít i pojídáním syrového masa infikovaných zvířat. Inkubační doba se pohybuje mezi 2 dny až 3 týdny, nejčastěji se však nemoc projeví v rámci 10 dnů. Nejprve se u nemocného objeví horečka spojená s bolestmi svalů a kloubů, bolest břicha a hlavy. Postupně se objevuje krvácení z trávicího traktu a těžké selhání vnitřních orgánů, zejména jater. Během 6-10 dnů pacient obvykle nemoci podlehne, a nebo nastává postupné uzdravení.

Prevence
Jak již bylo uvedeno, vir se nepřenáší vzduchem, ale pouze kontakem s tělesnými tekutinami infikovaných osob. Proto je na místě udržování zdravotnických standardů (čistota, sterilizace lékařských nástrojů) nejen v nemocnicích a léčebných zařízeních. Není náhodou, že epidemie se nejvíce šíří v nejchudších místech světa. V těchto afrických zemích doposud není vybudována lékařská infrastruktura a příznaky nemoci podobající se i jiným onemocněním, může vést ke špatné diagnóze. Nedostatečná karanténa infikovaných osob pak umožní odstartovat epidemii podobných rozměrů.

Přístup WHO
V poslední době jsme však mohli všichni zaznamenat zvýšenou pozornost médií o tuto epidemii a také kritiku věnovanou zdravotním organizacím za nedostatečná opatření vedoucí k eliminaci cestování infikovaných osob po celém světě. Je pravda, že současné možnosti dopravy, zejména letecká doprava, mohou zapříčinit nekontrolovatelné šíření viru po celém světě. Tomuto problému byla v srpnu 2014 věnována tisková konference Světové zdravotnické organizace v Ženevě. Z hlediska možnosti šíření viru eboly však nebyla letecká přeprava vyhodnocena jako riziková. Dle doktora Nutalla nelze k viru přistupovat stejně jako k viru tuberkulózy nebo chřipky, který se přenáší vzduchem.
WHO proto nedoporučuje zavádět opatření vedoucí k omezení přepravy osob nebo omezení obchodování, pokud se nepotvrdí, že zúčastněné osoby jsou a nebo mohou býti virem nakažené.
Současně se organizace zavázala detailněji monitorovat ohniska epidemie a spolu s OSN poskytuje postiženým zemím podporu v koordinaci zamezení dalšímu šíření viru. V postižených zemích jsou i ve spolupráci s Červeným křížem budována nová léčebná a izolační zařízení. Ta stála již téměř 400 mil. USD. Přesto stále země čelí mnoha výzvám - v Libérii a Sierra Leone stále chybí dostatečný počet léčebných lůžek, chybí peníze na platy zdravotníků, bezpečnostní a logistická situace v afrických zemích není optimální a neumožňuje dostatečně rychlé přesuny zdravotnického materiálu ani ošetřovatelů. [4]

Léčba
Zatím lze pacienty léčit pouze podpůrně, což znamená zajistit u pacienta dostatečnou hydrataci, krevní tlak a prokysličení. Nemoc však má fatální následky pro vnitřní orgány, pokud se tedy pacient uzdraví, často to bývá s doživotními následky - například oslepnutí, ohluchnutí a poruchy hybnosti. I přesto, že se nemoc poprvé vyskytla před téměř 40 lety, dosud neexistuje schválená vakcína. Důvodem jsou nedostatečné finanční zdroje věnované výzkumu léčby. Farmaceutické firmy údajně směřují své zdroje spíše do výzkumů, kde lze očekávat vyšší rentabilitu a léčba nemoci, která postihuje obyvatele chudých afrických zemích pro ně není prioritou.
Rozsah epidemie však výzkumy významně urychlil, v současnosti je několik vakcín ve fázi klientského testování a dle WHO lze očekávat schválení jedné z nich v prvním kvartálu roku 2015."

Práce obsahuje obrázek viru.