1) Literární druh
2) Literární směr
3) Slovní zásoba
4) Kompozice
5) Hlavní postavy
6) Děj
7) O knize
8) Politická situace
9) Autor
10) Autorova tvorba

"1) Literární druh - epika - prozaická/satirická povídka

2)Literární směr - Děj je v 19. století i v 15. století roku 1420. Nacházíme se uprostřed husitské Prahy, obležené Zikmundovým vojskem v době před rozhodnou bitvou na Vítkově
Tato kniha vznikala jako odezva Národního Obrození

3)Slovní zásoba - je zde použitý staročeský jazyk, archaismy, přísloví i zastaralá, nadávky, metafory, citoslovce, ironie, sarkasmus, zvukomalba

Metafory - Byl bled jako stěna
jenom cihly jako v nejsprostší venkovské ratejně
zažehnává mě jako zlého ducha
musí-li se starý Pražan ve svém rodném městě vyptávat jako svatojánský poutník
zatím kouká na mne už druhá ulice, jako bych byl znovu zapadl někam na Měsíc
Umíš-li se tak bíti, jako umíš píti
Archaismy - zetlelé rubáše, haťmatilku, do zadní komořice, starožitná škorna (obuv), chroštiště na vlasy (hřeben), co bebceš, řendih ( zbraň)
Staročeský jazyk - ,,Mlčíš, lotře otravný!"
,,Beř sobě, milý hosti, a chceš-li šalše, tuto miska šalešná." (omáčka)
chodci v ústrety
nastříkali mužům valousy a pannám copy, ženám pak natrhali ozdobné závoje
Přísloví - ,,Všude dobře,doma nejlíp."
Každý rád cizí způsob haní a svůj chválí ,,Sobě ježek kadeřav."
Mnoho by bylo plátna míti, by chtěl každému ústa zastříti.
Pí a smíchu nepropíjej, milý Macku!"
Nadávky - larvo lotrovská
darmopichu břichatý
protivo protivná
trpasleku břichatý
lotře otravný
Citoslovce - aj, ach, ha, ej, hm, ha, bééé, hr
Zvukomalba - Kde se pivo vaří, tam se dobře daří
Ironie - S pomocí jeho připevnil si pan domácí ke kabátci objemný kapsář, oblékl se v blankytnou sukni, opásal se kovovým pásem s přivěšenou tobolkou a vzal na všeckno podivný plášť, který Janek pojmenoval klokem. Při každém kusu poctil v duchu staročeské krejčí ironickou gratulací
,,Ale vždyť je to kukla. Pohleď!" A vzav hnědou látku z rukou hostových, upravil si ji na hlavě tím způsobem, že z ní vyhlédal pouze jeho smějící se obličej. ,,Moc krásné!" chválil ironicky.
Sarkasmus - ,,To je snad zástěra k té sukni, co?" tázal se sarkasticky

4)Kompozice - chronologická i retrospektivní
Řeč vypravěče je v er formě"