"Zinkové rudy jsou známé již od starověku. První zmínky přímo o výrobě zinku pak pocházejí z Indie z období kolem roku 1 200 př. n.l. Jiné prameny uvádějí, že v Číně se zinek používal k výrobě mincí a zrcadel v 6. a 7. století n.l. O hutním zpracování zinku lze však hovořit až od 13. století. V tehdejších dobách se zinkové rudy pražily, přičemž při tomto procesu se zastoupené sulfidy měnily na oxidy, a následně byly zahřívány ve vzduchotěsných nádobách společně s uhlím. Vzniklé zinkové páry byly pak odváděny do speciálních jímadel, ve kterých se tyto páry srážely.
K nám na evropský kontinent se však výroba zinku dostala později v důsledku obchodování evropských obchodníků s Orientem, což bylo asi v 17. století. První písemné záznamy o výrobě zinku je možné najít ve spisech tehdejšího významného lékaře Paracelsa, který žil a působil v první polovině 16. století. Průmyslová výroba zinku pak až v první polovině 18. století. Výroba zinku byla na tehdejší dobu technologicky poměrně náročná a s postupem času se ještě zdokonalovala.
V průběhu 19. století vznikla řada zinkových hutí také na území Slezska. Statistiky uvádějí, že například v roce 1825 se v těchto slezských hutích vyrobilo 12 000 tun zinku a o 35 let později, tedy v roce 1 860 to bylo již dokonce více než 68 900 tun zinku. Vedle Slezska vznikaly zinkové hutě také v Belgii a Velké Británii. Začátkem 20. století pak převzaly prvenství ve výrobě zinku Spojené státy americké. Tolik o historii zinku a jeho výroby. V této seminární práci se však zaměřím především na výrobu zinku tak, jak ji známe v současnosti.
2. Charakteristika zinku jako chemické prvku
Zinek, jehož značka je Zn a latinský název zní Zincum je chemický prvek, který je v periodické tabulce prvků řazen do 12. skupiny. Protonové číslo zinku je 30 a relativní atomová hmotnost činí 65,39, měrná hmotnost pak 7,136 g/cm3. Podle zařazení v periodické tabulce prvků je zinek řazen k nepřechodným prvkům. Zinek je charakteristický také elektronovou konfigurací ns2 (n-1) d10 ve své valenční sféře.
Zinek je modrobílý lesklý neušlechtilý a snadno matnoucí kov, který je při vyšších teplotách velmi tažný. Na vzduchu se zinek se pokrývá vrstvou oxidu. Za tepla se zinek přímo slučuje s halogeny a se sírou. S dusíkem zinek nereaguje, ale s amoniakem tvoří nitrid Zn3N2. Zinek je prvek, který je dobře rozpustný ve zředěných kyselinách a hydroxidech alkalických kovů. Zinek tvoří celou řadu sloučenin, ve kterých je znám pouze v oxidačním stupni +II."

VŠCHT, práce obsahuje malý obrázek na úvodní straně.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ