"13. Druhoústí /ostnokožci až obojživelníci/
Ostnokožci (Echinodermata) - kmen přisedlí nebo plovoucí mořští živočichové paprsčitě souměrné tělo (larvy: bilaterálně souměrné) v podkožním pojivu vytvářejí někt. buňky vápnité destičky s jehlicemi část coelomové dutiny se vyvinula v ambulakrální a pseudohemální soustavu
o ambulakrální: soustava vodních cév: z obústí okružní chodby vedou paprsčitě cévy do ramen, dále se větví a na konci má vždy ampulku, z níž vypudí vodu do panožky (pohybová fce)
o pseudohemální: podobné větvení, vyživuje NS („krevní soustava“) smysly: primitivní (hmat, chemoreceptory, oči) rozmnožování: gonochoristé i hermafrodité; vnější oplození; vývoj přes larvu různého tvaru
Zástupci
LILIJICE nejstarší žijící ostnokožci kalichovité tělo s 5 větvenými rameny, stopkou přisedlí nebo volní DS a smysly chybí lilijice růžová
JEŽOVKY kulovitý tvar, krunýř z destiček, pohyblivé ostny v ústech mají žvýkací ústrojí 5 ambulakrálních pásů s panožkami některé mají zploštělé, dvojstranně souměrné tělo ježovka jedlá
HVĚZDICE tělní terč + (5) ramena na spodní straně terče ústa, dále vakovitý vychlípitelný žaludek (mohou trávit mimotělně) dýchání: žábry na koncích ramen jednoduchá miskovitá očka regenerační schopnost pestré, v mořích s vyšším obsahem solí hvězdice růžová
HADICE velmi dlouhá, tenká, někdy i větvená ramena ambulakrální soustava nemá pohybovou funkci, jen dýchací a hmatovou možnost regenerace ztracených ramen hadice obecná
Strunatci (Chordata) - kmen nejdokonalejší živočišný kmen žijí v různém prostředí (slaná i sladká voda, na zemi, v půdě, ve vzduchu) struna hřbetní (chorda)
o na hřbetní straně (z endotermu)
o pevná, ale pružná výztuha těla, opora svalstva
o u všech strunatců v embryonálním vývoji
o u vyšších v dospělosti zaniká – zatlačována páteří (páteř
z ní nevzniká)
o velké množství buněk s velkou vakuolou naplněných tekutinou trubicovitá NS
o na hřbetní straně (vchlípením ektodermu)
o v přední části mozek
o rozvoj smyslů žaberní štěrbiny
o prolamují se z hltanu na povrch těla nebo do ožaberního prostoru (př. kopinatec)
o u nižších (vodních) jako DS po celý život, u vyšších jen u embryí uzavřená CS
o srdce nebo tepající céva na břišní straně, pod střevem (s výjimkou pláštěnců) ocasní část těla
o za řitním otvorem
o pohybová funkce gonochoristé (s výjimkou pláštěnců) oplození: vnější u vodních; vnitřní (pářící orgán) u suchozemských vajíčka mají hodně žloutku (výj. savci) – vývoj mimo tělo
Maturitní témata z biologie
Pláštěnci (Urochordata) - podkmen mořští, vývojově nejnižší strunatci hlavní znaky strunatců vyvinuty jen u larev (volně plovoucí) vakovité tělo, jednovrstevná pokožka, která zevně vylučuje rosolovitý plášť ústní a vyvrhovací otvor, uvnitř je zažívací trubice, v hltanu endostyl – rýha s kmitajícími brvami, zachycuje plankton NS: jednoduchá (přisedlí) CS: otevřená, srdce vhání krev střídavě k přednímu a zadnímu konci těla hermafrodité, vývoj přes larvu někdy nepohlavní rozmnožování – pučení"

Gymnázium Jiřího z Poděbrad, Poděbrady, Studentská 166, Poděbrady. práce obsahuje malý obrázek.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ