"Základní informace (pozorovatelnost, tvar, poloha,…)
Perseus patří mezi největší souhvězdí severní oblohy. Je to cirkumpolární podzimní souhvězdí, pro jehož pozorování jsou nejvhodnější podmínky přibližně v prosinci, a ačkoliv se v něm nachází několik zajímavých hvězd i deep-sky objektů, známé je hlavně kvůli prázdninovému meteorickému roji. Jeho obrazec dávným hvězdopiscům připomínal stojícího muže, který drží v jedné ruce meč a ve druhé hlavu Medúzy. V tomto ohledu pro nás může být vodítkem jasná hvězda Algol (Beta Persei), která je ztotožňována s okem Medúzy. Na obloze se nachází poblíž ostatních členů Perseovy rodiny – Andromedy, Cefea a Kasiopeji, Pegase a Velryby. Souhvězdím prochází mléčná dráha, která se tu jeví nejužší, a díváme se jím k okrajovým částem Galaxie.
Mytologie
Perseus je jedním z nejznámějších hrdinů řecké mytologie. Byl to syn boha Dia a princezny Danaé. Jeho dědovi králi Akrisiovi bylo předpovězeno, že zahyne rukou svého vlastního vnuka. Proto hned po té, co se Perseus narodil, nechal krát zavřít Danaé a jejího syna do sudu a ten pustit na širé moře. Řízením boha Dia doplul sud na ostrov Serifos a zde se Danaé a maličkého Persea ujal rybář Dyktis, bratr vladaře této země Polydekta, a zavedl je do paláce. Právě Polydektos se chtěl už dospělého Persea zbavit, aby se mohl vyspat s jeho matkou a nikdo mu v tom nemohl zabránit. A tak mu dal zcela nadlidský úkol – zabít Gorgonu Medúzu a jako důkaz přinést její hlavu. Díky značné pomoci bohů, kteří ho obdarovali zázračnými předměty (nymfy okřídlenými sandály, přilbou neviditelnosti, která jinak patří Hádovi, a mošnou měnící velikost podle toho, co je v ní uloženo; bůh Hermes mu dal zahnutý meč, který se nikdy neminul cíle, a od bohyně Athény dostal lesklý měděný štít, ve kterém se vše odráželo jako v zrcadle). Takto ozbrojený Perseus už dokázal Medúzu snadno porazit a utnout jí hlavu. Z její krve pak vznikl krásný okřídlený kůň Pégasos. Na cestě zpět mimo jiné použil hlavu Medúzy na obra Atlase, a na mořskou příšeru Krakena (souhvězdí Velryby), kterou poštval bůh Poseidon na Etiopii a která se právě chystala přijmout smírčí oběť v podobě princezny Andromedy. Andromedu si pak Perseus odvedl jako svou ženu na ostrov Serifos. Po příjezdu domů odhalil, že mu král usiloval o život a na hostině nakonec i jemu ukázal hlavu Medúzy. Perseus ale vládnout nechtěl a trůn předal Dyktiovi. Hlavu Medúzy pak daroval bohyni Athéně, která si ji připevnila na náprsní pancíř, a všechny dary vrátil těm, kteří mu je dali. Poslední důležitou epizodou pak bylo naplnění věštby krále Akrisia. Perseus se zúčastnil olympijských her v rodném Argosu a zde nešťastnou náhodou trefil svého děda do hlavy vrhacím diskem."

Práce obsahuje obrázky o rozsahu cca 2 stran.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ