Úvod 3

2.	Počátky měření (určování) času 3

2.1	Počátky měření času a způsob 3

2.2	První myšlenka měření času 3

3.	První měřidla času 4

3.1	Sluneční hodiny

3.2	Vodní hodiny

3.3	Doutnákové, knotové, kahancové a olejové hodiny

3.4	Zvonkové hodiny

4.	Mechanické hodiny 5

4.1Mechanické kolečkové hodiny

4.1.1

Nejstarší dochovaný kolečkový časoměrný stroj

4.2	Natahovací mechnické hodiny

4.2.1

Kapesní hodinky

4.3	Kyvadlové hodiny

5.	Součastnost a atomové hodiny 6

5.1	Využití atomových hodin v praxi

5.2	Vývoj atomových hodin

5.3	Atomová sekunda

5.4	První atomové hodiny 7

5.5	Atomové hodiny v součastnosti

5.6	Optické hliníkové atomové hodiny

6.	Speciální hodiny 8

6.1

Stopky

6.1.1

Mechanické stopky

6.1.2

Elektronické stopky

6.2	Šachové hodiny

7.	Osobní závěr 9

8.	Přílohy 10-11

9.

Zdroje 12

"3.3 Doutnákové, knotové, kahancové a olejové hodiny
Ve 13. století ukazovaly tyto hodiny čas a zároveň osvětlovaly pokoje církevních a
světských hodnostářů. Délka noci se měřila počtem shořelých svící. Jako látka ke svícení
v minulosti sloužil rostlinný olej. Na době svícení vznikly olejové kahancové hodiny.
Skleněná baňka na olej měla časovou stupnicí. (Obrázek viz. Přílohy; str.10)
3.4 Zvonkové hodiny
V Evropě se ve 13. století n. l. začaly používat přesnější mechanické hodiny, kdy
přelomem byl vynález tzv. krokového ústrojí. Od těchto hodin chybělo jen málo ke
klasickým mechanickým hodinám poháněným závažím. Neměly ciferník ani ručičku, čas
oznamovaly hodiny zvonky. (Obrázek viz. Přílohy; str.10)
_________________________________________________________
*Anaximandros z Milétu - starořecký filosof; patří k zakladatelům filosofie jako samotné vědy
*elementárních - využívajících přírodních živlů
4
4. Mechanické hodiny
4.1 Mechanické kolečkové hodiny
Roku 850 veronský kněz Pacificus* sestavil první mechanické kolečkové hodiny
poháněné závažím.
4.1.1 Nejstarší dochovaný kolečkový časoměrný stroj
Nejstarší kolečkový časoměrný stroj u nás je Pražský orloj, autory jsou Mikuláš z
Kadaně, profesor astronomie Jan Šindel* a hodinářský mistr Jan Hanuš*. Orloj vznikl
mezi 1410 a 1490. U prvních mechanických hodin chod zajišťoval tzv. lihýř. Byl to svislý
hřídel s příčníkem se dvěma závažími. Na hřídeli byly dvě lopatky, které zapadaly do
protilehlých zubových mezer ozubeného kola. Kolo tak rozkývávalo lihýř, který pak
udržoval relativně stálý chod. Natahovat se takovéto hodiny musely každých 5 až 6 hodin,
za tu dobu se uměly rozejít až o 2 hodiny.
4.2 Natahovací mechanické hodiny
První natahovací hodiny na péro se objevily ke konci 15. století. Péro v hodinách
nahradilo těžké závaží užívané v mechanických hodinách. Tento vynález měl velký
význam, učinil hodiny přenosnými.
4.2.1 Kapesní hodinky
První kapesní hodinky vznikly z kolem roku 1500 kvůli potřebě přesnějšího určení
času. Jejich chod byl velmi nerovnoměrný, protože hnací síla pružiny postupně klesá a
protože frekvence jejich oscilátoru* na tom silně závisí. Velký pokrok znamenal vynález
setrvačky (Christian Huygens*, před 1675) s lépe definovanou vlastní frekvencí. Hodináři
ale dlouho preferovali pracnější řešení. A roku 1722 se v Paříži začaly objevovat náramky
s připevněnými hodinkami.(Obrázek viz. Přílohy; str.11)"

Práce obsahuje obrázky. Rozsah čistého textu činí cca 7 stran.