"Po návratu domů (snad v roce 387 př. n. l.) založil Platón kousek za Athénami vlastní filozofickou školu. Byla v malém hájku pojmenovaném po řeckém bájném hrdinovi, jenž se jmenoval Akadémos. Platónova škola se proto nazývala Akademie. Od té doby vzniklo všude ve světě tisíce akademií. Vzniklá Akademie byla školícím centrem, které si na nedostatek žáků nemohlo stěžovat, a to nejen z toho důvodu, že Platón vyučoval zdarma. Proslulo svoji kvalitou a pojem akademie se nám zachoval dodnes ve smyslu vysoké školy. Na Platónově Akademii se vyučovala filozofie, matematika, zejména geometrie, a gymnastika. I když vyučování možná není to správné slovo. Nejdůležitější byl totiž živý rozhovor s žáky. Proto nejběžnější Platónovou písemnou formou vyjadřování se stal dialog.
Svoji činnost v Athénách přerušil Platón dvojí cestou na Sicílii do Syrakus, kam jej pozval znovu Dión, který doufal, že zde Platón uvede do praxe svoji známou vizi o řízení státu filozofy - jako nejschopnějšími občany. Avšak vládce Syrakus Dionýsios II. nesnesl intelektuální a morální převahu filozofa, cítil se být zahanbován, Platóna zadržel a bylo potřeba mnoha intervencí, aby se mohl vrátit do Atén , proto Platón později odmítal nabídky dalších měst, která se na něj obracela se žádostí o vypracování ústavy. Zemřel roku 347 př. n. l.
3.2.
Platónovo myšlení prošlo dlouhým vývojem. Žádný z jeho spisů (je považován za autora asi třiceti spisů) neobsahuje ucelený výklad jeho filosofie. Jednotlivá díla řeší vždy jen dílčí problémy. Spisy jsou nejčastěji psány formou dialogu, výjimkou je Obrana Sokratova a Listy. Ve svých dialozích se Platón tváří jako pouhý tlumočník myšlenek Sokratových. Jeho díla se pro zjednodušení člení do tří stádií (pro příklad vybírám z každé etapy pouze jedno z několika dalších):
• V prvním (sokratovském) byl Platón pod vlivem Sokrata, objevuje se u něj kritičnost, skepse vůči zdánlivým jistotám a přistupuje tak i k etické problematice zkoumané Sokratovými dialektickými metodami. Dá se říci, že v tomto období Platón hájí Sokratovu památku a představuje jeho učení. Sem patří mimo dialogy i Obrana Sokratova (řecky Ἀπολογία Σωκράτους) - tři fiktivní Sokratovy řeči, kterými se hájil před soudem.

• Druhé období (konstruktivní) je pro Platóna nejklasičtější, neboť právě v této době vzniká jeho filosofie idejí. Platón převzal názory o nesmrtelnosti duše a jejím převtělování, o těle jako o hrobu duše a hledá ve svých pracích pozitivní řešení problémů a nalezení konečných jistot. Do tohoto období spadá i jeho vrcholné dílo, na které navazovali téměř všichni velcí filozofové minulosti Ústava (řecky πολιτεία, latinsky De republica).

• Období třetí (období stáří nebo též kritické) je charakteristické tím, že Platón doplňoval, modifikoval nebo i odmítal své dřívější názory. V dialozích tohoto období už většinou Sokrates buď chybí nebo hraje jen menší roli, patří sem i Platónovo nejdelší dílo, které vyšlo až po jeho smrti – dvanáctidílné Zákony (Nómoi).
3.3
Spis Faidros řadíme do Platónova druhého období a vybral jsem si ho pro podrobnější analýzu, protože se mi zdá důležitý pro pochopení jeho pojetí duše a řeší podstatu řečnictví a jeho krásy."

PdF UPOL, práce obsahuje malou podobiznu Platóna na úvodní straně.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ