"1. Změřte odporovou konstantu vodivostní elektrody (nádobky).
2. Proveďte kontrolu destilované nebo deionizované vody.
3. Stanovte obsah solí ve vodovodní vodě.
4. Stanovte obsah popela ve vzorku surového cukru nebo melasy.

Princip: V konduktometrii se měří vodivost roztoků elektrolytů. V přímé konduktometrii se ze změřené vodivosti usuzuje na obsah rozpuštěných elektrolytů nebo se zjišťuje např. stupeň disociace a disociační konstanty slabých elektrolytů apod.
Vodivost G vyjadřuje schopnost elektrolytu vést elektrický proud. Je definována jako převrácená hodnota elektrického odporu R:
(S = -1)
Protože vodivost je závislá na geometrických vlastnostech vodiče (plocha elektrod S a jejich vzdálenost l), zavádí se měrná vodivost (konduktivita) , která je rovna vodivosti měřené v nádobce o konstantním poměru vzdálenosti a plochy elektrod:
 = (S.m-1)
Vodivostní měření se provádí pomocí vodivostní nádobky (vodivostní cely), která je ponořena v měřeném roztoku. Obvykle se jedná o skleněnou nebo plastovou trubici , která se umístí do měřeného roztoku tak hluboko, aby byly ponořeny elektrody (jsou zhotoveny z Pt nebo Ti, pozlaceného Ni nebo grafitu). Cela se skládá ze čtyř elektrod ve tvaru proužků.
Při praktickém měření danou vodivostní nádobkou bývá zachována geometrie elektrod, poměr je neměnný a nazývá se odporová konstanta vodivostní nádobky CR.
Měrná vodivost se počítá ze vztahu:  = CR.G (Sm-1)
Přístroj: Konduktometr EUTECH instruments con 510, vodivostní nádobka, elektromagnetické míchadlo, teploměr
Chemikálie: KCl p.a., sacharoza
Postup práce: Stanovení odporové konstanty vodivostní elektrody (nádobky).
Odporovou konstantu vodivostní elektrody jsme zjistili měřením vodivosti standardního roztoku chloridu draselného. Připravili jsme 1000 ml roztoku KCl o koncentraci 0,01 mol.l-1. Kádinku s vodivostní elektrodou tímto roztokem jsme asi třikrát propláchli, pak naplnili roztokem KCl a změřili teplotu a vodivost. Změřenou vodivost (G) a měrnou vodivost () KCl odpovídající změřené teplotě uvedenou v tabulce I jsme použili pro výpočet odporové konstanty vodivostní nádobky (CR ) ze vztahu:
CR = (cm-1)
Poznámka: Hodnoty měrné vodivosti při teplotách ležících mezi údaji v tabulce I jsme vypočetli lineární interpolací.

Kontrola čistoty destilované vody a stanovení obsahu solí (výparkem) pramenité a říční vody.
Vzorkem vody jsem naplnil kádinku s elektrodou a změřil její vodivost při teplotě 20oC. Měření jsem několikrát po promíchání vody opakoval vždy s novým podílem vzorku až se jeho vodivost neměnila. Měrnou vodivost destilované vody  získanou ze vztahu:
 = CR.G (S.cm-1)

jsem srovnal s hodnotou  = 1.10-6 - 2.10-6 S.cm-1, která odpovídá kvalitní destilované nebo deionizované vodě. Pokud má voda měrnou vodivost větší, svědčí to o znečištění vody solemi nebo o špatné funkci deionizační stanice. Měrná vodivost pramenité, říční (vodovodní) vody při 20oC
se zjišťuje stejným způsobem. Obsah solí v destilované vodě (c) v jednotkách ppm jsem vypočítal z níže uvedeného vztahu:

c = 7,5.105 .  (ppm)
Stanovení obsahu popela v cukrovarnických produktech."

Práce obsahuje tabulky o rozsahu cca 1 strany.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ