22.	Regulační funkce nervové soustavy živočichu a člověka

1.	Fylogeneze nervové soustavy

1.1.Neuron

1.2.	Přenos nervového vzruchu

1.3.

Vzruch

1.4.

Synapse

2.	Struktura a funkce CNS

2.1.	Páteřní mícha

2.2.

Mozek

3.	Struktura a funkce obvodové nervové soustavy

3.1.	Mozkomíšní nervy

3.2.	Řízení činnosti kosterního svalstva

3.3.	Řízení činnosti vnitřních orgánů

23.	Vyšší nervová činnost, smyslové funkce

1.	Nižší a vyšší nervová činnost

2.	Smyslová činnost

2.1.

Chuť

2.2.

Čich

2.3.	Kožní čidla

2.4.

Sluch

2.5.	Statokinetická čidla

2.6.

Zrak

24.	Hormonální regulace živočichů a člověka

1.	Mechanismus účinků hormonů

2.	Hormonální regulace u bezobratlých

3.	Hypotalamo-hypofyzární systém (komplex – HHK)

3.1.	PŘEDNÍ LALOK HYPOFÝZY = ADENOHYPOFÝZA

3.2.	ZADNÍ LALOK HYPOFÝZY

3.3.	ŠTÍTNÁ ŽLÁZA (glandula thyroidea)

3.4.	PŘÍŠTITNÁ TĚLÍSKA

3.5.	SLINIVKA BŘIŠNÍ

3.6.	NADLEDVINY

3.7.	POHLAVNÍ ŽLÁZY

3.8.

ŠIŠINKA

3.9.

BRZLÍK

3.10.

TKÁŇOVÉ HORMONY

"Fylogeneze nervové soustavy
I. NS BEZOBRATLÝCH difuzní (= rozptýlená)
o nejprimitivnější
o tvořena po těle rozptýlenými vzájemně propojenými nervovými buňkami (dotýkají se výběžky)
o žahavci gangliová
o nervové buňky se seskupují v nervové pruhy a zauzliny - ganglia
o ploštěnci, hlísti, měkkýši žebříčková
o v každém tělním článků se nachází pár ganglií navzájem propojenými nervovými spojkami (= komisurami)
o kroužkovci, členovci
II. NS OBRATLOVCŮ trubicovitá NS
o typická pro všechny strunatce
o centrální nervová soustava (mozek a mícha) + nervová trubice + míšní nervy
Neuron základní stavební a funkční jednotka nervstva některé typy popsal už J. E. Purkyně stavba:
o tělo
o výběžky
 dendrity
 kratší, rozvětvené, přijímají vzruch a vedou jej dostředivě
 na povrchu se tvoří trny
 vedou vzruch do buňky
 neurit
 dlouhý (až 1 m), rozvětvený jen na konci, vedou vzruch odstředivě
 vede vzruch z buňky
 osní vlákno (axon): většinou obalené myelinovou pochvou - není souvislá – přerušena Ranvierovými zářezy (zrychlují šíření vzruchu, umožňují výživu neuronu) těla neuronů se po narození již nemnoží, přeťatý neurit ale může regenerovat gliové buňky: podpůrná a vyživovací funkce, několik typů: např. oligodendrocyty: oligodendroglie, Schwannova buňka  nabalováním na axon vytvářejí v CNC myelinovou pochvu = myelinizace
Přenos nervového vzruchu
Vzruch jediný projev činnosti nervstva rychlost šíření vzruchu – v myelinizovaných vláknech až 120 m/s na membráně každé buňky (i neuronu) je v klidu nerovnoměrné rozložení iontů a náboje (polarizace membrány 
Maturitní témata z biologie
klidový potenciál)
o vně buňky je vyšší koncentrace Na+, uvnitř K+
o vně buňky je kladný náboj (převažují kationty), uvnitř je záporný náboj podnět – v místě podráždění neuronu se zvýší propustnost membrány pro Na+
o Na+ vnikají dovnitř neuronu, tím se mění i rozložení náboje na membráně (depolarizace membrány  akční potenciál) po podráždění se zvýší propustnost membrány pro K+
o K+ unikají z neuronu po koncentračním i potenciálovém spádu a obnoví tak rozložení náboje na membráně (repolarizace membrány)"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ