Seminarky.cz > Maturitní otázky > > > Tělní soustavy živočichů a člověka neřídící (maturitní témata 17 – 21)

Tělní soustavy živočichů a člověka neřídící (maturitní témata 17 – 21)


Kategorie: Biologie

Typ práce: Maturitní otázky

Škola: Gymnázium Jiřího z Poděbrad, Poděbrady, Studentská 166, Poděbrady

Charakteristika: Tento blok maturitních otázek z biologie se zabývá těmi tělními soustavami živočichů a člověka, které se nepodílejí na řízení organismu. Jedná se tedy o pohybovou, trávicí dýchací atd. soustavy. Součástí je většinou i stručný přehled fylogeneze.

Obsah

17.
Tělní tekutiny živočichu a člověka
Fylogeneze tělních tekutin
Bezobratlí
Obratlovci
Krev
Krevní plazma
Krevní tělíska
Krevní skupiny
Srážení krve
Srdce
Stavba
Činnost
Imunita
Fylogeneze oběhové soustavy
Bezobratlí
Obratlovci
Proudění krve v cévách
Krevní oběh
Míza a mízní oběh
18.
Příjem a zpracování potravy živočichy a člověkem
Diferenciace trávicích dějů z hlediska fylogeneze
Typy trávení
Typy trávicích soustav
Trávení
Zpracování potravy
Vstřebávání
Topografie procesů trávení v živočišné říši
Trávicí soustava člověka
dutina ústní (labia oris)
hltan (pharynx)
jícen (oesophagus)
žaludek (ventriculus, gaster)
tenké střevo (intestinum tenue)
tlusté střevo (intestinum crassum)
řiť (anus)
játra (hepar)
slinivka břišní (pankreas)
Řízení činnosti TS
Správná výživa
19.
Dýchací a vylučovací soustava živočichů a člověka, soustava kožní
Dýchací soustavy živočichů
Dýchací soustava člověka
Dýchání
Soustava kožní (cutis, derma)
Stavba kůže
Funkce kůže:
Kožní žlázy:
Kožní deriváty:
Vylučovací soustava
Fylogeneze vylučování
Vylučovací soustava člověka
Moč
20.
Pohybové funkce živočichů, opěrná a pohybová soustava člověka
Formy pohybu v živočišné říši
Druhy svaloviny
Činnost svalů:
Mechanismus izotonického stahu kosterního svalu
Chemizace svalu
Úloha svalů při termoregulaci
Svaly člověka
Poruchy pohybové soustavy
Kostra
Složení
Spojení
Vývoj kostí
Kostra lidského těla
lebka
Kosti lebky - latinsky
Svaly - latinsky
21.
Rozmnožovací soustava a ontogeneze člověka
Nepohlavní a pohlavní rozmnožování
Vznik a vývoj jedince
Rozmnožovací soustavy člověka
Pohlavní soustava ženy
Pohlavní soustava muže
Období života člověka
Novorozenec (od narození do věku 4 týdnů)
Kojenec (4 týdny – 1 rok)
Batole (1 – 3 roky)
Předškolní věk (3 – 6 let)
Mladší školní věk (7 – 11 let)
Puberta (12 – 15 let)
Adolescence (16 – 18 let)
Dospělost (19 – 30 let)
Zralost (30 – 45 let)
Střední věk (45 – 60 let)
Stáří (60 a více let)

Úryvek

"průdušnice: trubice 10-15 cm, průměr 2 cm, vyztužuje 16-20 prstencových chrupavek vystýlá řasinkový epitel - kmitáním posouvá hlen
průdušky a průdušinky: větvením průdušnice, stavba podobná, u jemnějších chrupavky chybí
plíce: jsou měkké a houbovité, světle červené, jejich hmota je tvořena průdušinkami, plicními váčky a krevními cévami stopka plicní - vstupují průdušky a cévy a nervy pravá plíce: 3 laloky, levá plíce: 2 laloky průdušinky ústí do plicních váčků, složených z plicních sklípků - jejich stěna silně prokrvena - plocha vlastního dýchání obaleny dvěma vazivovými blánami – vnitřní poplicnicí (na povrchu plic) a vnější pohrudnicí (kryje vnitřek hrudní dutiny). Mezi oběma
Maturitní témata z biologie
blánami je tenká štěrbina, v níž je trvalý podtlak (uvnitř je tekutina). Díky němu jsou plíce přisáté ke stěně hrudní dutiny a kopírují její pohyby dostane-li se mezi plíce a hrudní stěnu vzduch (průstřel) => povrchové napětí se poruší => plíce zkolabují => pneumotorax = smrštění plic, protože proniknutím vzduchu do štěrbiny se vyrovnal atmosférický tlak kapacita plic:
o vitální kapacita plic (VK) = objem vzduchu maximálního výdechu po maximálním vdechu - závisí na pohlaví, věku, trénovanosti, zdravotním stavu,…, je to orientační ukazatel výkonnosti plic – u žen 3,2 l, u mužů 4,2 l, zvětšuje se u sportovců, foukačů skla, trubačů, zpěváků,…
o celková kapacita plic - zahrnuje i reziduální objem = vzduch, který nelze vydechnout, asi 6 litrů
Dýchání: zevní = výměna plynů mezi vzduchem a krví (výměna alveolárního vzduchu) přenos dýchacích plynů = krev: O2 - hemoglobin, CO2 - červené krvinky vnitřní = výměna plynů mezi krví a tkáněmi
mechanika dýchání: vdech:
1) dýchací svaly se stáhnou (zevní mezižeberní), bránice jde dolu
2) zvětšování objemu hrudníku
3) zvýšení podtlaku mezi pohrudnicí a poplicnicí
4) plíce následují hrudní stěnu
5) uvnitř plic vzniká podtlak - nasání vzduchu - vyrovnání tlaků výdech:
1) uvolnění stahu bránice a zevních mezižeberních svalů, stah vnitřních mezižeberních svalů
2) zmenšování objemu hrudníku
3) zmenšování objemu plic
4) vypuzení vzduchu dechová frekvence – počet vdechů (výdechů) za 1 minutu
o dospělý člověk 16 vdechů/min v klidu, (1/2 l vzduchu = dechový objem)
o dítě 20–26 vdechů/min v klidu
o při tělesné námaze, emocích (hněv, …), v horkém prostředí – vyšší dechová frekvence
o sportovci – 14 vdechů/min v klidu se využívá malá část kapacity plic
řízení dýchání: dýchací ústředí v prodloužené míše vliv vyšších mozkových ústředí (koncový a střední mozek – vědomé úkony): zadržení a zrychlení dechu, řeč, zpěv, emoce.... umělé dýchání: z úst do úst - vyšší p CO2 – probuzení lze ovlivnit látkově – zvýšení koncentrace CO2 a pH krevní plazmy"

Poznámka

Práce obsahuje obrázky o rozsahu cca 4 stran.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x5502ed54ab922.zip (1891 kB)
Nezabalený formát:
Telni_soustavy_zivocichu_a_cloveka.pdf (1980 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse