Obsah

Úvod

1

Stimulace

1.1

Hmotná

1.2

Nehmotná

2	Názor manažera

Závěr
Seznam použité literatury

"V praxi stimulace slouží jako metoda pro řízení lidských zdrojů, která vede k lepšímu
výkonu. Stimulování vychází převážně ze strany vedení, tedy třeba tím jak jsou
zaměstnanci za práci odměňováni, nebo to jaké prostředí na pracovišti vytváří. "Máme-li
ovlivňovat pracovní chování jedinců, jde především o to, jakými prostředky lze vyvolat
aktivitu a zájem o práci, jak tyto nástroje mají být konstruovány, aby odpovídaly
potřebám stimulovaných, a jak propojit jednotlivé nástroje řízení, které mají vyvolat
iniciativu, jaké vazby mezi nimi vytvořit, aby působily integrovaně a neoslabovaly při
svém působení jeden druhý." (P.Němeček a R.Zich, str. 91)
V praxi rozeznáváme dva druhy stimulace - hmotná a nehmotná.
1.1 Hmotná
V dnešní době se již jistě každý z nás setkal s hmotnou stimulací, například když nás
rodiče za domácí práce odměňovali "kapesným". Tuto část své práce proto nebudu příliš
rozebírat. Hmotná stimulace je v zaměstnání považována za nejvíce motivující. Její hlavní
částí je naše mzda za odvedenou práci, která může být stanovena na hodinu nebo
můžeme být odměňováni za splněné úkoly. Dále pak mezi hmotné prostředky finančního
typu můžeme zařadit prémie a různé příplatky za přesčasy, práci o víkendu, v noci či přes
svátky.
1.2 Nehmotná
Mnoho podnikatelů si je již dnes vědomo, že jen hmotná stimulace svých podřízených
nestačí. Velký vliv na výkon má totiž i nehmotná stimulace, která představuje takový
druh odměň, kterou sice nemůžeme nahmatat, ale hraje důležitou roli na našem výkonu
v podniku. Nehmotná stimulace je taková, která nepřináší zaměstnancům finanční užitek,
přesto do ní podnikatel může finančně investovat."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ