1.

Úvod

2.	Pracovníci jako jmění (kapitál)

3.	Měření lidského kapitálu

4.	Společenský kapitál

5.	Organizační kapitál

6.	Teorie lidského kapitálu a postupy v oblasti lidských zdrojů

7.

Závěr

„I. PRACOVNÍCI JAKO JMĚNÍ (KAPITÁL)

pracovníci by měli být považování za pasivní jmění, které lze koupit, prodat a nahradit podle rozmaru jeho vlastníků,
názor, že podniky vlastní lidské jmění stejně jako stroje, není z principu přijatelný a v praxi použitelný; poškozuje lidi tím, že je zařazuje do stejné kategorie jako provozovnu a její vybavení,
žádný systém „účetnictví lidského jmění“ ještě neuspěl vytvořit přesvědčivou metodu přiřazování finančního hodnoty lidským zdrojům

II. MĚŘENÍ LIDSKÉHO KAPITÁLU

cíl – kvantifikovat ekonomickou hodnotu lidí pro organizaci, jak účinně organizace využívají svůj lidský kapitál a odhadnout či ocenit hodnotu budoucí příležitostí k výdělku,
ve své základní modelové formě se modely účetnictví lidských zdrojů pokoušejí vypočítat příspěvek, který lidské jmění přináší firmám kapitalizací mzdových výdajů,
klíčové faktory = soulad – měří, zda je řízení lidských zdrojů ve shodě s celkovými cíli podniku,
náklady – měří současné skutečné náklady na lidské zdroje, vč. nákladů získávání, mzdových a za personální práci,
hodnota – odhaduje hodnotu výsledků, které lidské zdroje přinášejí,
kritické lidské dimenze – struktura, postupy, rozhodování, tok informací a odměna.

Zájem o lidský kapitál by neměl odvádět pozornost od jiných stránek intelektuálního kapitálu, které se týkají rozvoje a osvojování si znalostí, které má lidský kapitál dané organizace.“