přečtěte si zdarma nové číslo časopisu |
Recentní suroviny: skripta
Základní překladatelské termíny - rusky
Huntington, Samuel: Politický řád v měnících se společnostech
Finanční řízení podniku: otázky ke státní zkoušce
Karel Čapek a kol.: Hovory s Antonínem Švehlou (a o něm)
Kategorie: Filozofie
Typ práce: Seminárky/referáty
Škola: nezadáno/škola není v seznamu
Charakteristika: Práce popisuje přístupu k rétorice v Iónu a v Menexénu. Platón sám býval básníkem, než potkal Sókrata. Poté začíná nahlížet na rétoriku kriticky. V díle Ión Platón kritizuje pomocí postavy Sókrata Ióna z Efesu jakožto rapsóda. Zatímco v díle Menexenos, se Sókrates setkává s Menexenem, řečníkem, jenž byl právě vybrán pro pohřební řeč. Platón se ve svých dialozích stává přísným soudcem rétoriky a staví proti ní filosofii jako vědu o pravém dobru.
Obsah:
1. Úvod
2. Platón a básnictví
3. Ión
4. Menexenos
Úryvek z práce:
"Sókr.: Však se dívám, Ióne, a hodlám ti ukázat, co to podle mého zdání znamená. Ta schopnost, dobře mluvit o Homérovi, není totiž tebe, jak jsem prve řekl, odborné umění, nýbrž božská síla, jež tebou hýbá, právě tak, jako v tom kameni, který pojmenoval Eurípidés magnátským, avšak většinou jej nazývají héraklejským. Ten kámen totiž netoliko přitahuje železné kroužky samy, nýbrž i vkládá sílu do těch kroužků, takže mohou zase ony dělat totéž, co ten kámen, přitahovat jiné kroužky, takže někdy visí velmi dlouhý řetěz kousků železa a kroužků držících se jeden druhého; a u všech jich je ta síla zavěšena na onom kameni. Takto i Músa dělá sama některé lidi básnicky nadšenými, a skrze tyto nadšené se zavěšuje řetěz jiných přicházejících v nadšení. Neboť všichni dobří básníci epičtí pronášejí všechny ty krásné básně nikoli z odborného umění, nýbrž jsouce básnicky nadšeni a posedlí bohem; a dobří básníci meličtí právě tak.Jako korybanti netančí, dokud jsou při rozumu, tak také skladatelé písní netvoří ty krásné písně, když jsou při rozumu, nýbrž když vkročí do harmonie a rytmu, tehdy jsou ve vytržení, a jako bakchantky v posedlosti nabírají z řek med a mléko,, ale když jsou při rozumu ne, tak to dělá i duše skladatelů písní, jak oni sami říkají. Říkají nám přece básníci, že nám přinášejí písně od medoproudých zřídel z jakýchsi zahrad a údolí Mús, kde je natrhali, jako včely, i sami takto létajíce. …“
Sokrates tedy postupně ubírá profese, které by mohl rapsód znát, a nenechává mu nic. Ale na druhou stranu, než zakončíme tento dialog, je třeba si uvědomit jednu věc. Básník ve starém Řecku plní roli učitele. A zvlášť to platí u Homéra. (A tedy, v závislosti na předchozí dlouhé citaci, i jeho přednašeči- tedy i Ión.) A samozřejmě kritici hodnotili nejen krásu skladby, ale i poučující pravdu. Proto v Řecku dřív než naučná próza vznikla později než didaktické básnictví. To je právě důvod a relevantnost vzniku sporu mezi básníky a filosofy, komu přísluší vychovávat mládež. Jenže z toho vyplývá, že posuzovatelem Homéra, a to odborným!, může být kdokoliv. Lékař, rybář, věštec…, a to pro místa, která se týkají čeho, v čem právě oni jsou vzdělaní. To, co je jejich oborem. Tím se dostáváme k tomu, že obor rapsódů vůbec neexistuje. A jak nakonec řeší Platón tento diskurs? Velice kulantně..."
| Další práce od tohoto autora | ||
|---|---|---|
| 1. | Platónovo pojetí dobra | 490x |
| 2. | Martin Heidegger a jeho Nic | 309x |
| 3. | O původu idejí Davida Huma | 271x |
| 4. | Vznik KSČM | 257x |
| 5. | Aristotelés: Etika Níkomachova - interpretace 8. knihy | 238x |
| 6. | Platónův názor na rétoriku a rapsódy | 152x |
| 7. | Totalitarismus v demokracii - Československo po roce 1948 | 144x |
| 8. | Sociologie venkova a zemědělství v letech 1989 – 1995 v českých zemích | 144x |
| 9. | Problém dějinnosti v hermeneutice | 128x |
| 10. | Globální ekologie v politice Ala Gora | 118x |
Zaregistrujte se a dostávejte nejlepší nabídky jako první.
