Úvod

1.	Období od konce 60. do poloviny 80. let.

2.	Druhá polovina 80. let a počátek let 90.

3.	Aktuální problémy ochrany ovzduší období posledních let

4.	Co lze očekávat v nejbližší budoucnosti

Závěr

"Aktuální problémy ochrany ovzduší období posledních let

V současné době stále probíhají na úrovni OSN složitá mezinárodní jednání, která by měla vyústit přijetí kvantifikovaných závazků o stabilizaci, ale ještě lépe o redukci emisí. Složitost těchto jednání spočívá zejména v rozdílech zájmů jednotlivých částí světa. Je zřejmé, že snaha o snížení emisí by znamenala zásadní zásahy do ekonomik různých regionů, což by se následně promítlo i do snížení životní úrovně vyspělých států. Výsledky a zejména průběh posledních jednání na konferenci signatářských zemí na ministerské úrovni v červenci 1996 v Ženevě pouze dokázaly, že energetická a průmyslová lobby jsou natolik silná, že s výjimkou skupiny malých ostrovních států v Pacifiku a některých dalších zemí není přílišný politický zájem o nalezení shody v návrhu přijetí závazků.

Z dosavadních výsledků modelových hodnocení světové odborné a vědecké základny vyplývá, že bez přijetí odpovídajích opatření nelze vyloučit globální nárůst teploty planety do konce příštího století v průměru o 2 oC, doprovázený odpovídajícím nárůstem hladiny světových oceánů v průměru o 50 cm. Projevy klimatické změny v časovém horizontu konce příštího století lze očekávat přibližně tak, že by mohlo dojít k :
výraznějšímu nárůstu teploty nad pevninou než nad oceány v zimě
výraznějšímu nárůstu teploty ve vyšších zeměpisných šířkách v zimě a minimální v létě
výraznějším rozdílům ve výskytech období extrémního sucha a silných záplav v různých částech planety
nárůstu výskytu intenzivních srážkových období a k celkovému zvýšení množství srážek a půdní vlhkosti ve vyšších zeměpisných šířkách v zimě.

Vzhledem k dlouhodobému působení většiny skleníkových plynů v atmosféře by si stabilizace hodnost koncentrací skleníkových plynů na přibližně dvojnásobné úrovni před industriálních hodnot (500 ppm) vyžadovala snížení celkových emisí na planetě na přibližně polovinu současného stavu. Míru projektovaných změn mohou vést k významným, většinou negativním dopadům na celou řadu ekosystémů a socio ekonomických sektorů, včetně dopadů na zásobování obyvatelstva planety potravinami, na vodní zdroje i na zdraví lidské populace. V řadě případů a v některých oblastech může jít o změny nevratné. Obecně přitom platí, že dopady možné klimatické změny se mohou výrazněji projevit v rozvojových zemích a v malých ostrovních státech, přičemž riziko klimatické změny v regionu střední Evropy je poměrně nízké. S ohledem na vlastnosti skleníkových plynů je však zapotřebí vnímat celý problém globálně. Na rozdíl např.od výše zmíněných regulačních opatřeních na zdrojích znečišŤování v ČR za smogových situací, kdy se může vliv snížení emisí v celku záhy projevit i na celkovém snížení imisní zátěže, v případě emisí skleníkových plynů se na snížení celkového rizika klimatické změny hypotetická změna pouze v jedné zemi projevit nemůže, a už vůbec ne v krátkém časovém horizontu. To např. ČR snížila množství svých agregovaných emisí oxidu uhličitého v současnosti již o téměř 25 % v porovnání se stavem k roku 1990 lze sice vnímat pozitivně, nicméně z hlediska odezvy na velikost globální změny klimatu jde o naprosto zanedbatelnou položku"