I dnes existuje mnoho náboženství a každé má svou knihu, Bibli, Korán, Védy… Všechny knihy mají něco společného, ale i něco v čem si odporují. A tak vzniká opět tentýž problém jako v minulosti, každé náboženství má svůj psaný zákon, kterému věří, ale kde opět odvážně tvrdí, že to, co je v jejich knize, je jediná pravda na světě a ten, kdo se jí neřídí, je špatný, jiní si zase myslí, že ten, kdo v jejich pravdu nevěří, nepochopil, co je smyslem života, a proto musí být přesvědčen a přidat se k jejich víře a nebo zneškodněn. Tak si každé náboženství bojuje za svou pravdu,zabíjí nevinné lidi, plení a devastuje posvátná místa těch druhých a to vše pod rouškou své víry. Vzniká spousta nesmyslných válek v nichž si každé náboženství bojuje za své myšlenky.Ať už jsou to války, kde bojují armády a nebo jen rodiče a děti. Když jsou rodiče věřící , tak žádají na svém dítěti , aby uznávalo tutéž víru. Je to v pořádku , když s tím dítě souhlasí , má stejný názor, ale když odporuje, má jiný pohled na svět, uznává jiný smysl života, je ihned rodiči označen za hříšníka a pohrdá „slovem božím.
Víra je něco, v co člověk věří, ať je to v cokoliv, je o tom vnitřně přesvědčen. Náboženství mi ale přijde jako jednodušší způsob víry, o které nemusíme moc přemýšlet a měnit své názory na život, máme pořád svou pravdu a nehodláme se zamyslet nad tím ,jestli náhodou nemůžou mít pravdu i ti druzí.

Zajímavé téma. Práce potřebuje zebrubnou kontrolu textu kvůli překlepům.