1.	Trendy na mezinárodních finančních trzích

2.	Teorie portfolia (magický trojúhelník)

3.	Zajištění proti měnovému riziku

4.	Výkonnost mezinárodního portfolia

5.	Technická analýza cenných papírů

6.	Anomálie (neefektivnosti) kapitálového trhu

7.	Model oceňování kapitálových aktiv (MOKA)

8.	Řízení investic

9.	Fáze globálního procesu alokace aktiv

10.	Euroměnové bankovnictví (EB)

11.	Zámořské bankovnictví (Offshorte banking) (ZB)

12.	Offshorte banking (zámořská bankovní) centra (OBF)

13.	Syndikátní úvěry

14.	Poplatky u syndikací

15.	Mezinárodní úvěrové portfolio

16.	Měnová rizika

17.	Soudní spory

18.	Euroobligace

19.	FRN – Floating Rate Notes

20.	Úrokový SWAP (ÚS)

21.	Raiting (R)

22.	Regulace bankovních systémů

23.	Konkurence univerzálních bank

24.	Organizační formy bank

25.	Konsolidace bankovního sektoru

26.	Mezinárodní bankovnictví

27.	Euroměnový trh (ET)

"1. Trendy na mezinárodních finančních trzích

Dva hlavní faktory:
- technologické inovace – umožňují větší rychlost přenosu informací, komunikace a dokončování transakcí (přinesli sebou důležité výhody – např. zlepšení efektivnosti trhu)
- liberalizace a deregulace – tento významný proces zvýšil konkurenceschopnost finančních trhů a umožnil zavádět nové výrobky (investoři si mohou volit finanční investice, které vyhovují jejich požadavkům na výnosnost a profil rizika na mezinárodní úrovni a mohou využívat alternativní zdroje financování a doplňkové nástroje krytí rizika)

Oba tyto faktory byly při globalizaci a internacionalizaci trhů rozhodující. Umožnily mezinárodní tok kapitálu, a tedy vyrovnávání nabídky a poptávky, takže úspory se zpřístupnily pro investování.

2. Teorie portfolia (magický trojúhelník)

výnos



likvidita riziko

Každá investice na finančním trhu se pohybuje v rámci „magického trojúhelníka investování. Tři vrcholy trojúhelníka jsou navzájem propojeny. Je to znázorněním skutečnosti, že výnos, riziko a likvidita neexistují samostatně. Je zřejmé, že ideální investicí by byla investice nesoucí maximální výnos, minimální riziko a mající největší likviditu.
Tyto tři faktory se však navzájem ovlivňují. Obecně platí, že čím větší je očekávaný výnos daného finančního instrumentu, tím větší je jeho riziko, a naopak. Možnost dosáhnout většího výnosu je tak investorovi odměnou za podstoupené riziko. V případě CP navíc současně klesá riziko z dané investice, čím delší dobu je daný investiční instrument držen. Jednotlivé instrumenty tak mají svůj tzv. investiční horizont. Při dodržení investičního horizontu riziko dané investice klesá a roste tak pravděpodobnost, že investice opravdu dosáhne očekávaný výnos."

Materiál vypracovaný pro magisterské studium a přípravu na státnice.