1) ÚVod
2) Vznik pracovního poměru
3) Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
4) Školení a studium při zaměstnání
5) Péče o kvalifikaci zaměstnaců
6) Závěr

Nesplní-li zaměstnanec svůj závazek pouze z části, povinnost náhrady nákladů se samozřejmě poměrně sníží. Povinnost nahradit vynaložené náklady je osobním závazkem zaměstnance, který smlouvu nedodrží. Nový zaměstnavatel však může převzít za zaměstnance povinnost úhrady zcela nebo zčásti, jestliže se zaměstnanec zaváže po odpovídající dobu setrvat u něho v pracovním poměru nebo vrátit příslušnou část nákladů, které za něj tento nový zaměstnavatel uhradil.

Povinnost k úhradě nákladů však není absolutní. ZP přímo uvádí, že tato povinnost nevzniká, jestliže:

a) zaměstnavatel zastavil v průběhu zvyšování kvalifikace poskytování hmotného zabezpečení, protože se zaměstnanec bez svého zavinění stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si kvalifikaci zvyšoval,

b) pracovní poměr skončil výpovědí ze strany zaměstnavatele, pokud nejde o výpověď z důvodů, pro které lze zrušit pracovní poměr okamžitě nebo z důvodů závažného porušení pracovní kázně, popř. z důvodů uvedených v § 46 odstavec 1. písm. a) až d),

c) zaměstnanec nemůže vykonávat podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení práci, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci, popřípadě pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. d),

d) zaměstnavatel nevyužíval v posledních 12 měsících po dobu nejméně 6 měsíců kvalifikace, kterou si zaměstnanec zvýšil.

Přehledně zpracované.