Úvod 1

1.	Teoretická část práce

Úvod 2

1.	Podmínky trhu

1.1.	Rozhodující velké zakázky

1.1.1.

V oblasti podzemních inženýrských staveb

1.1.2.

V oblasti dopravních staveb

1.1.3.

V oblasti pozemních staveb

1.2.	Stavby, u kterých je předpoklad nespecifikovaných výkonů v plánu

1.3.	Zahraniční činnost

2.	Sponzorské aktivity

3.	Personální a sociální politika

3.1.	Vzdělávání navazující na proces výroby podle aktuálních požadavků

3.2.	Sociální program a zdravotní program společnosti, plnění kolektivní smlouvy

3.3.	Ostatní náklady ze zákona č. 119/92 Sb. a souvisejících předpisů

3.4.	Nové prvky organizace a řízení

4.	Rozvoj a strategie IS/IT

5.	Finanční plán

5.1	Plánované ukazatele pro rok 2005

5.2	Plán práce a mzdy

6.	Reprodukce investičního majetku

6.1	Stav investičního majetku k 1.1. 2001

6.2	Rozhodné prodeje

6.3	Úloha leasingu a operativních nájmů

6.4	Poskytované pronájmy

6.5

Investice

Závěr

" Dalším typem analýzy výrobního programu jsou analýzy životního cyklu jednotlivých výrobků, jejichž cílem je identifikace fáze životního cyklu, ve které se jednotlivé výrobky nacházejí. Obvykle se rozlišuje pět fází tohoto cyklu, a to:

 zavádění, kdy je výrobek uváděn na trh,
 růstu, charakterizovanou značným růstem prodejů,
 zralosti s postupným snižováním tempa růstu prodejů,
 poklesu, kdy dochází k výraznému poklesu prodejů až k náhradě výrobku jinými produkty.

Analýzy životního cyklu výrobků ve spojení s výsledky analýzy portfolia přinášejí cenné informace pro koncipování podnikatelské strategie v oblasti výrobního programu.
Určitým doplňkem analýz portfolia a analýz životního cyklu výrobků mohou být tzv. analýzy ABC, jejichž cílem je uspořádání výrobků tvořících výrobní program podniku podle určitých, pro vedení podniku významných charakteristik, jako je např. výše zisku, velikost tržeb aj. [4]

Analýza a hodnocení ekonomické a finanční situace podniku

Analýzy tohoto druhu jsou velmi rozšířené a opírají se zpravidla o soustavy podílových ukazatelů vycházejících z podnikové rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Můžeme je rozčlenit do několika základních skupin, např. na:
 ukazatele likvidity,
 ukazatele zadluženosti
 ukazatele řízení aktiv, též ukazatelé aktivity
 ukazatele výnosnosti
 ukazatele tržní hodnoty.

Ukazatelé likvidity – měří schopnost firmy uspokojit své splatné závazky. Mají odpovědět na otázku, zda firma bude schopna vyrovnat své dluhy, když nastane doba jejich splatnosti.

Běžná likvidita = oběžná aktiva/krátkodobé závazky
Pohotová likvidita = (oběžná aktiva – zásoby)/krátkodobé závazky
Okamžitá likvidita = peněžní prostředky/okamžitě splatné závazky

Ukazatelé zadluženosti – měří rozsah, v jakém podnik užívá k financování dluh.
Zadluženost = celkové dluhy/celková aktiva

Ukazatelé aktivity – měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy: má-li jich více, než je účelné, vznikají mu zbytečné náklady a tím nízký zisk, má-li jich málo, přichází o tržby, které by mohl získat.

Obrat zásob = tržby/průměrná zásoba

Ukazatelé výnosnosti – měří čistý výsledek podnikového snažení; ukazují kombinovaný vliv likvidity, aktivity a zadluženosti na zisk podniku.
Rentabilita tržeb = čistý zisk pro společné akcionáře/tržby
Rentabilita celkových aktiv = čistý zisk pro společné akcionáře/aktiva
Rentabilita vlastního kapitálu = čistý zisk pro společné akcionáře/vlastní kapitál

Ukazatelé tržní hodnoty – vyjadřují, jak je trhem hodnocena minulá činnost podniku a jeho budoucí výhled.
Poměr ceny akcie k zisku na akcii = cena akcie/čistý zisk na 1 akcii. [5]

Analýza a hodnocení silných a slabých stránek podniku

Pro analýzu vlivu vnějšího prostředí na podnik i pro analýzu vnitřních slabých a silných stránek podniku je možno využít rozšířenou a hojně používanou metodu známou jako metoda SWOT analýzy.
Cílem SWOT analýzy není zpracování možných silných a slabých stránek a příležitostí a hrozeb, ale především idea hluboce strukturované analýzy, která nám poskytuje užitečné poznatky.
SWOT je zkratka pro vnitřní silné (strengths) a slabé (weaknesses) stránky podniku a příležitosti (opportunities) a ohrožení (threaths) identifikované ve vnějším prostředí podniku. SWOT analýza je otevřeným ohodnocením podniku a je velmi užitečným, pohotovým a snadno použitelným nástrojem k deskripci celkové situace podniku. Účelem této diagnózy není určit jakýkoliv druh silných stránek, slabých stránek, příležitostí a ohrožení, ale zaměřit se na vyzdvižení těch, které mají strategický význam. SWOT analýza je však více než pouhé cvičení v sestavení jakýchsi čtyř seznamů. Některé silné stránky týkající se strategie jsou důležitější než ostatní, protože jejich vliv na trh je silnější a při realizaci efektivní strategie hrají rozhodující roli. Podobně, některé slabé stránky podniku mohou být osudové, zatímco jiné nejsou tak důležité, anebo jsou snadno odstranitelné. Některé příležitosti jsou přitažlivější než jiné. A stejně tak může být podnik zranitelný pouze ve vztahu k některým ohrožením. Proto je velmi důležité udělat ze SWOT analýzy závěry vztažené ke konkrétní situaci podniku a ohodnotit jejich dopad na výběr strategie. [3]
Je třeba říci, že využíváme závěrů jednotlivých částí analýzy vnitřních podmínek podniku k tomu, abychom mohli určit silné a slabé stránky podniku a jeho specifické přednosti. Dále můžeme posuzovat vzájemné vztahy jednotlivých silných a slabých stránek na jedné straně a hlavních změn v okolí firmy na straně druhé.
Každý podnik se snaží usilovat o maximalizaci silných stránek a minimalizaci ohrožení. V této situaci je nezbytné včas identifikovat hrozby a přeměnit je využitím silných stránek v příležitosti. Dále je důležité eliminovat slabé stránky a více využívat tržních příležitostí."

Práce je velmi obsáhlá se všemi formálními náležitostmi. Je také doplněna o tabulky s přehledy.