1.

Život

2.	Skleněný havelok

3.	Hornické blues

" Vítězslav Nezval byl český básník, vůdčí osobnost naší literatury mezi oběma světovými válkami i po válce.
Narodil se 26.5. 1900 v rodině vesnického učitele v Biskoupkách na Třebíčsku, zemřel 6.4 1958.
Nezval maturoval na třebíčském gymnáziu a po krátkém studiu na právnické fakultě v Brně odjel do Prahy studovat filozofii. Roku 1922 se stal členem pokrokových umělců Devětsil. Byl vůdčím duchem poetismu, básnického směru, jenž hluboce ovlivnil nejen slovesné, ale i výtvarné umění, a později surrealistické skupiny. Roku 1924 je přijat za člena KSČ – roku 1929 se přes kolísaní některých intelektuálů staví za gottwaldovské vedení strany. Je dramaturgem Osvobozeného divadla, pracuje ve výborech solidarity se se stávkujícími, podporuje uprchlíky před německým fašismem. Roku 1934 se v Moskvě zúčastnil I. Sjezdu sovětských spisovatelů, 1935 pařížského sjezdu na obranu kultury. Za války byl krátce vězněn, po osvobození se stává vedoucím filmového odboru ministerstva informací a pracuje ve Svazu československých spisovatelů jako člen ústředního výboru.
Nezvalovo není možné vypsat celé, protože jde o více než devadesát básnických sbírek, románů, studií, her atd.

Poezie: Most(1922), Pantomima(1924, Menší růžová zahrada(1926), Edison(1928), Hra v kostky(1929, Skleněný havelok(1932), Zpáteční lístek(1933, Sbohem a šáteček(1934), Praha s prsty deště(1936), Žena v množném čísle(1936), 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida(1936), Absolutní hrobař(1937), Matka naděje(1938), Historický obraz(1945), Švábi(1945), Stalin(1946), Velký orloj(1949), Zpěv míru(1950), Z domoviny(1951), Křídla(1952), Chrpy a města(1955).

Romány: Kronika z konce tisíciletí(1929), Posedlost(1930), Pan Marat(1932), Anička skřítek a slaměný Hubert( pro děti – 1936), Valérie a týden divů(1945)

Hry: Depeše na kolečkách(1924), Schovávaná na schodech(1931), Milenci z kiosku(1932), Manon lescaut(1940), Loretka(1941), Dnes ještě nezapadá slunce nad Atlantidou(1956)"