1.

Úvod

2.	Paměť krátkodobá a dlouhodobá

3.	Poruchy paměti

4.

Závěr

"Paměť krátkodobá a dlouhodobá

Odlišujeme paměť pro uchování informací na krátkou dobu (paměť krátkodobá, operativní, pracovní) a paměť dlouhodobou pro uchování informací po delší časové období.
Pracovní paměť slouží jako prostor pro duševní operace. Umožňuje sledovat například tok konverzace nebo souvislosti v daném textu, dále se podílí na různých početních operacích atd. Pracovní paměť také zařizuje pocit souvislosti v prostoru, ale i v času – „tok času“. I lehké poškození pracovní paměti těžce poškozuje. Prožívají je děti stižené poruchou pozornosti, stavem, jemuž se dříve říkalo lehká mozková dysfunkce, dnes se jmenuje anglickou zkratkou ADHD (porucha pozornosti + nadměrná pohyblivost). Pracovní paměť mívají narušenou také někteří pacienti postižení schizofrenií.
Dlouhodobá paměť pracuje s informacemi po dobu od několika minut až po celý život člověka. Konečnou kapacitu této paměti se zatím nepodařilo určit, je možné, že má skoro neomezenou velikost. Přesun informací z krátkodobé paměti do dlouhodobé je zabezpečen několika způsoby, jedním z nichž je opakování – vědomé reprodukování informace v krátkodobé paměti. Opakování tedy nejen udržuje informaci v krátkodobé paměti, ale rovněž ji přesunuje do paměti dlouhodobé. Jiný druh dlouhodobé paměti používáme pro uchování informací faktických (např. jména, čísla, obličeje, data) – paměť explicitní, a jiný pro uchování praktických dovedností (jízda na kole, plavání, psaní na stroji) – paměť implicitní. Typů paměti je několik druhů, např. paměť na čísla, na tváře, technická, pohybová, pocitová atd."