1.

Úvod

2.	Salinita (česky také slanost)

3.	Mořské sedimenty

4.	Hustota mořské vody

5.	Barva mořské vody

6.	Suspenze v mořské vodě

6.1	Obsah suspenze v mořské vodě

6.2	Zrnitost suspenze

7.	Chemické složení mořské vody

7.1	Povaha mořské vody

7.2	Koncentrace vodíkových iontů

8.	Led na mořské hladině

9.	Nerostné suroviny moří a oceánů

9.1	Chlorid sodný a odsolená voda

9.2	Hořčík a oxid hořečnatý

9.3

Bróm

9.4	Těžká voda (D2O)

9.5

Uran

9.6

Fosfor

9.7

Dusík

9.8

Křemík

9.9	Železo a mangan

9.10	Diamantové písky

9.11

Platina

9.12

Zlato

10.	Zpracování mořské vody

“ Barva mořské vody

Barva mořské vody bývá často ovlivněna odrazem modré oblohy nebo tmavých mraků. Přesto můžeme i při povrchním pozorování při pohledu od břehu sledovat změny barvy od špinavě žluté až do modré. Mezi obě barvy se klade ještě pás vod zelených.

Základní vliv na barvu mořské vody má množství suspenze, ať již minerální nebo biogenní. V místech, kde je větší množství minerální suspenze, hlavně jílových a prachových částic (nad 10 g/m3), má voda žlutavou nebo hnědavou barvu. Vody, které obsahují dost planktonu (nad 1 g/m3), mají barvu zelenou, vody s menším obsahem planktonu barvu modrou, Části oceánů, kde je biologická produkce nejmenší, mají barvu kobaltově modrou. Takové oblasti modrých vod se rozprostírají hlavně mezi 40˚ s. š. a j. š. Kobaltové modré vody má i Sargasové moře v Atlantiku a pruh Indického oceánu mezi 10˚ a 30˚ j. š.

Zelená a modrá barva mořské vody závisí také na intenzitě pohlcování paprsků spektra. Je to ovlivněno jednak obsahem suspenze, jednak hloubkou moře. Vody v tropických mořích, které jsou nad mělčinami, útesy nebo podmořskými horami, mají zelenavou barvu. Naopak na otevřeném moři je barva vody namodralá. Středozemní moře má barvu modrou, protože je skoro mořskou pouští, s vodou chudou na život. V Severním a Baltském moři je barva vody nazelenalá až hnědozelená.

Některá okrajová moře a vnitřní moře mají názvy podle barev. Žluté moře má skutečně žlutohnědou barvu, což se způsobeno vysokým obsahem jílovité suspenze přinesené řekou Chuang-che ze sprašových oblastí Číny. Voda Rudého moře, která je jinak modrá, může místně dostat krvavé, rudé zbarvení. A to v době, kdy se množí řasy druhu Trichodessium erythraeum. Bílé moře má normálně barvu zelenavou, ale na bílo ji mohou zbarvovat bílé ledové kry a ledová tříšť.

Průhlednost mořské vody závisí na obsahu suspenze, právě tak jako její barva. Je objektivně měřena ponořováním bílých disků. Nejprůhlednější jsou modré vody v tropických mořích. U Sargasového moře je vidět až do hloubky 66 metrů."