1.	Životopis autora

2.	Prolog z knihy Alchymista

3.

Děj knihy

4.	Charakteristika postav

5.	Jazykové prostředky

6.	Moje zamyšlení nad knihou

7.	Recenze na knihu Alchymista

8.	Paulo Coelho odpovídá na otázky

9.	Přehled použité literatury, nakladatelství

10.	Fotografie Paula Coelha, obálky jeho knih

"Angličan požádá Santiaga, aby spolu šli hledat Alchymistu. Oáza je ale tak velká, že se musí někoho zeptat. Santiago umí arabsky, tak se zeptá pár žen, které potká u studny. Žádná mu však neodpoví. Až tam přichází mladá dívka. Když ji Santiago uvidí, tak strne. V tu ránu, se do ní zamiluje a cítí, že ona je ta pravá. Zamiluje si její oči. I jí se zeptá na Alchymistu a ona mu poradí, kam jít. Za Alchymistou už jde Angličan sám.
Každý den se Santiago s tou dívkou setkává. Zjistí, že se jmenuje Fátima. Spolu si povídají o jeho Osobním příběhu, o tom co prožil. Jednoho dne se Santiago zahledí na nebe a spatří dva krahujce, kteří lítají nad pouští. Hned ho napadne, že to je znamení. Snaží se je nespouštět z očí a snaží se poznat, co jejich let znamená. Najednou jeden krahujec napadne druhého a Santiago má vidění, že oázu napadne ozbrojené vojsko. Velice ho to vyleká a rozhodne se, že to musí někomu sdělit. Jeho známý velbloudář mu poradí, ať si jde promluvit s kmenovými vůdci a tak Santiago jde.
Po dlouhé době je vpuštěn do hlavního luxusně vybaveného stanu. Santiago všem poví svoji vidinu. Kmenový vůdci se začnou bavit arabským dialektem, takže jim Santiago nerozumí. Po určité době z nich jeden promluví: „Vždy jsme se řídili Tradicí. Tradice učí, jak mají mužové putovat pouští a jak mají vdávat své dcery. Tradice praví, že oáza je neutrální území, protože oázy existují na obou stranách a jsou zranitelné.Tradice však také praví, abychom věřili poselstvím z pouště. Poušť nás naučila všemu, co víme. Zítra zrušíme dohodu, která praví, že nikdo v oáze nesmí u sebe mít zbraň. Po celý den budeme očekávat nepřátele. Až slunce klesne k obzoru, muži mi zbraně opět vrátí. Za každých deset zabitých nepřátel dostaneš zlaťák. Zbraně však nelze pozdvihnout, a pak jim nedopřát bitvy. Jsou stejně rozmarné jako poušť, a kdybychom je tomu navykli, příště by se jim do boje nechtělo. Pokud by žádná z nich nebyla zítra použita, dopadne aspoň na tebe.“ ( P. Coelho, Alchymista, str.94-95)
Santiago se zalekl. Kráčel ke svému stanu a byl smířený se svým možným životním osudem. Zažil tolik věcí, který by normální pastýř nezažil. V tu chvíli se před ním objevil cizí muž na koni. Vytasil ohromný zakřivený meč a dal je na čelo Santiagovi. Cizí muž se ptal, kdo předpovídal z letu krahujců a Santiago se přiznal. „ Musel jsem vyzkoušet tvoji odvahu,“ řekl cizinec. „Odvaha je nejdůležitější vlastností toho, kdo hledá Řeč světa.“ ( P. Coelho, Alchymista, str.97) Tento cizí muž byl Alchymista.
Druhého dne se opravdu objevilo vojsko nepřátel, ale bylo zde pouze pět set mužů a v oáze na ně čekalo plně ozbrojených dva tisíce mužů, cizinci neměli šanci. Santiago dostal padesát zlaťáků a byl požádán, aby se stal v oáze Rádcem."

Práce obsahuje obrázky. Část textu je okopírované z těchto URL: http://kufinka.bloguje.cz/tema-9-knihy-filmy.php
http://www.sweb.cz/maktub/rozhovor1.html
http://www.knihovnice.cz/diskuze/recenze/coelho-p-alchymista.html