1.	Pardubický kraj

a) Město Pardubice
b) Průmyslová zóna

2.	Svobodné celní pásmo Pardubice (SCP) - FREE ZONE Pardubice, a.s.

a) Dopravně logistické centrum v Pardubicích (DLC)

3.	Dopravní infrastruktura

a) Silniční doprava
b) Železniční doprava
c) Vodní doprava
d) Letecká doprava
e) Integrovaný dopravní systém Pardubic

4.	Zásadní realizační záměry pro zavedení lDS

a) Napojení letiště na dopravní síť
b) Význam letiště pro region
c) Obchodní a skladovací zóna Starý Máteřov
d) Negativní externality a provoz letiště

5.	SWOT analýza potenciálu rozvoje regionu ve vtahu k letišti

a) Silné stránky
b) Slabé stránky
c) Příležitosti
d) Hrozby

6.	Seznam literatury

"Význam letiště pro region:

Provozování letišť a letecké dopravy je závislé na mnoha faktorech. Mezi tyto faktory patří zejména ekonomická situace obyvatelstva a celé společnosti, dopravní politika státu, Iiberalizace, proexportní a proimportní politice státu, restriktivní opatření státu vůči jiným zemím apod.
V situaci v jaké se nachází letiště v Pardubicích největší úlohu sehrává obranná politika státu, ve smyslu probíhající reformy armády České republiky. AČR nejen že vytváří značný počet pracovních míst, je ale také hlavním zabezpečovatelem provozu na letišti a lze říci, že přítomnost armády je pro existenci letiště životně důležitá.
Pokud se podaří zachovat provoz letiště i v případě odchodu vojáků, udrží se tím atraktivita regionu která napomáhá k přilákání investoru a tím i přílivu investic. Investory lákají úspěšně fungující Free zóna a průmyslová zóna v blízkosti letiště. Všichni současní a budoucí investoři patří mezi potenciální uživatele letiště. Letiště je nutné chápat jako službu, která podporuje rozvoj v podnikatelské sféře, v kulturním, sportovní a turistickém ruchu, a je také důležitým článkem v systému export - import. Význam letiště ještě vzrůstá s jeho výhodnou polohou v blízkosti krajského města a dopravních cest a s rozvojem aktivit v prostoru a okolí letiště.
Letiště je sledováno jako součást intermodálního terminálu východních Čech (vodní cesta + přístav, tranzitní železniční koridor - uzlová žst. Pardubice, západní tangenta Pardubic - s návaznostmi na 011, silnici 1/37 - páteřní spojení HK - PA, silnice 1/2, 1/36) a součást sítě páteřních veřejných mezinárodních letišť ČR. Sledováno je posílení letiště Pardubice ve funkci záložního letiště pro letiště Praha ¬Ruzyně s přímou návazností na tranzitní železniční koridor. Letiště je navrženo ke kolejovému napojení na železniční koridor (osobní i nákladní doprava) s využitím stávajícího úseku tratě Č. 238 Pardubice - Medlešice, který bude opuštěn po realizaci nového bezúvraťového propojení tzv. "Medlešické spojky". Záměrem je také kolejové napojení letiště Pardubice na I. a III. železniční koridor, přestavba a prodloužení původní tratě Č. 238 v úseku žst. Pardubice - letiště Pardubice pro osobní i nákladní kolejovou dopravu s návazností na tranzitní železniční koridor (přestupní terminál).
Provoz letiště nepřináší pouze pozitiva. Velmi citlivou otázku v případě provozování letiště poblíž většího města tvoří negativní vlivy způsobované leteckou dopravou, zejména pak hluk. Jsou to tzv. externality - externí náklady, které "platíme" my všichni obyvatelé Pardubic a jeho okolí. Tato problematika je rozebírána níže.

Obchodní a skladovací zóna Starý Máteřov:
Jedná se o plochy 15 ha s využitím 8500 m2 krytých ploch v 18 hangárech. Zóna je určena ke komerčním účelům a tvoří nezanedbatelnou část příjmů společnosti. Zóna disponuje kvalitními komunikacemi, telefony, administrativní budovou a její plocha je pouhé 2 km od FREE ZONE Pardubice.

Negativní externality a provoz letiště:
Externality jsou považovány jako jeden z mnoha různých mikroekonomických důvodů tržního selhání v reálné ekonomické společnosti. Jde o situace, kdy důsledky určitého jednání nese také někdo další, tedy i nezúčastněný. Kdykoli jednotlivec nebo nějaká firma uskuteční nějakou akci, která má na jiného jednotlivce nebo jinou firmu vliv, za který dotyčný člověk nebo firma nemusí platit, pak říkáme, že dochází k externalitě. Externality se objevují tehdy, když trh neregistruje vedlejší efekty výroby nebo spotřeby. Může jít o následky dvojího typu, a to kladné či záporné.
Typickým příkladem záporné externality v letecké dopravě může být např. znečišťování ovzduší výstupními plyny z motoru a značný hluk při jejich provozu.
Pokud jde o negativní dopady externalit, tržní mechanismy velmi často selhávají. Např. motivace podniků snižovat znečišťování vody či ovzduší by se v přísně tržní logice omezovala pouze na snahu zamezit poškozování vlastních zařízení. V takových situacích mohou státní regulace sehrát pozitivní roli, i když i zde řada ekonomických teorií navrhuje rozšíření prostoru pro působení zákonů "neviditelné ruky", např. přísnější definování vlastnických práv u přírodních zdrojů, kterými jsou voda, půda, podnebí, nerostné bohatství, energetické zdroje.
Jako specifický druh spotřební externality můžeme považovat obranu státu a její zabezpečení. Nová politická situace v Evropě koncem dvacátého století sice odstranila bezprostřední nebezpečenství přímého vojenského ohrožení suverenity, územní celistvosti a bezpečnosti, nevyloučila však možnost ohrožení bezpečnosti riziky odlišného charakteru. Ekonomika českého státu v období systémové transformace tak musí logicky počítat s vyčleněním zdrojů pro ekonomické zabezpečení důležitého veřejného zájmu, jakým je bezpečnost státu. Náročnost ekonomického zajištění bezpečnosti České republiky se však v současnosti dostává do rozporu s omezenými ekonomickými možnostmi."

Práce obsahuje tabulky a grafy.
Část práce pochází z těchto URL:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pardubick%C3%BD_kraj
http://www.mesto-pardubice.cz/mesto/prumysl_obchod/prilezitosti/zona/zonauvod/
http://bohdanecsko.cz/web2/soubory/dokumenty/program_rozvoje_mikroregionu.doc
http://www.risy.cz/doprava_pardubicky_kraj
http://www.risy.cz/UserFiles/File/CZ053/svazek2.doc