1.	Přírodní prostředí pravěku

2.	Přírodní podmínky pleistocénu (3-2 mil. – 10 000 let)

3.	Podnebí v holocénu (10 000 – současnost)

4.	Vývoj člověka

a) Homo habilis (2,5/2,1- 1,5 mil. let)
b) Homo erectus (1,8 mil. – 500 tis. let)
c) Homo sapiens (vznik asi před 500/250 tis. lety)
d) Homo sapiens sapiens (vznik asi před 100 tis. lety)

5.	Doba kamenná

a) Starší doba kamenná – Paleolit
b) Nejstarší a starší paleolit
c) Střední paleolit
d) Mladší paleolit
e) Pozdní paleolit
f) Střední doba kamenná – Mezolit (8000 – 6000)
g) Mladší doba kamenná - Neolit (6000 – 3500)
h) Pozdní doba kamenná – Eneolit (Chalkolit) (3500 – 2000)

6.	Doba bronzová

a) Starší doba bronzová
b) Střední doba bronzová
c) Mladší doba bronzová

7.	Doba železná

a) Halštatské období (Mladší doba železná) (800-450)
b) Laténské období (Starší doba železná) (450-50/30)

8.	Doba římská (30 p. n. l. – 400 n. l.)

"DOBA KAMENNÁ

Starší doba kamenná – Paleolit
- nejstarší (4/2,5 mil. – 1 mil.)
- starý (1mil. – 300 000)
- střední (300 000 – 40 000)
- mladý (40 000 – 10 000)
- nejmladší (pozdní) (10 000 – 8 000)
- předchůdci člověka začaly opracovávat kosti, dřevo, ale především kámen
- arch. prameny – tábořiště (stanice), hroby, pozůstatky skeletů, mobiliář nejstarších lidí
- základem nevýrobního hospodářství po celý paleolit a mezolit – lov zvěře, sběračství, rybolov, lidé se neustále přemisťovali za zvěří (sezónní pohyb) – k nejstarším paleolitickým stanicím u nás patří Přezletice, Bečov I, Brno-Stránská skála a Beroun (1 mil. – 700 000 let)
- v průkaznější míře se objevují náboženské představy (od staršího paleolitu) – pro paleolit je tedy typický – a)dynamismus (víra o vlivu mocných nadpřirozených sil, „mana“), jehož variantou je manismus (víra v tajemnou sílu přírody, předmětů, rostlin atd.), aby člověk ovlivnil působení many uchyloval se k magii, v paleolitu se objevil i totemismus (uctívání mystického, nikoli lidského, předka, od něhož kmen odvozoval svůj původ, často šlo o totemové zvíře) a kult mrtvých předků, b)animismus – víra v existenci nehmotné duše (po smrti), c)démonismus – víra v nadpřirozené bytosti (duch, démon)

Nejstarší a starší paleolit
- žil Australopithecus, Homo Habilis, Homo erectus
- zákl. spol. jednotka – tlupa (asi 30 lidí), sdružovaly se v zájmu vlastní existence (až 500 lidí)
- k úkrytu se užívaly též jeskyně a skalní převisy, objevily se první ohniště a první kryté přístřešky (chýše)
- objevují se první náznaky estetického cítění
- kamenné nástroje se nevyráběly cíleně – clactonská industrie – úštěpky jako produkty vedle sekáčků, acheulénská industrie – mandlovité pěstní klíny, šlo tedy o štípanou industrii

Střední paleolit
- žil druh Homo sapiens sapiens, neadertalensis
- vytvářely se základy rodové společnosti, objevovaly se první pohřební obřady s milodary (naleziště – Izrael – Qafzeh – nález dítěte s daňčími parohy starého asi 90 000 let)
- bylo vynalezeno rozněcování ohně
- zdokonalila se i štípaná industrie – tzv. levallonská výrobní technika – odbíjení úštěpů z předem upravených jader, čímž výsledný tvar úštěpu dostává předvídaný tvar

Mladší paleolit
- vymřel neandrtálec a žil již pouze Homo sapiens sapiens
- probíhalo poslední období doby ledové (skončilo asi 8 000 l. p. n. l.), lidé se usadili v severovýchodě Evropy a na Sibiři, dostali se do Austrálie a Ameriky
- objevovaly se první kulturní odlišnosti mezi jednotlivými oblastmi
- člověk začal používat luk a šípy, již běžně stavěl chatrče z kůže a kostí, začal vyrábět první oblečení
- docházelo k projevům umění na vysoké úrovni – kresby, rytiny, plastiky, řezby atd., nejznámější jsou jeskynní polychromní malby (hlavně na severu Španělska – Altamira, a jihu Francie – Lascaux s malbami starými v rozpětí 25 – 17 tis. let, Niaux, doloženy jsou i na Balkáně, či v Itálii, ale i u nás: Býčí skála v Moravském krasu – uhlová kresba kozla či kozoroha), často jsou umístěny několik set metrů od vchodu, jejich motivem jsou zvířata, motiv člověka je zcela ojedinělý, rytiny na mobiliáři, především na kostěných předmětech, znázorňují opět lovnou zvěř a někdy i člověka (u nás: běžící kůň na břidlicové destičce v Hostimi u Berouna), drobná plastika a řezba se vyskytuje zejména v prostoru od Sibiře až po západní Evropu, znázorňuje hlavně zvířata a ženské postavy o velikosti 8-20 cm („Venuše“ – Moravany nad Váhom, Dolní Věstonice, Willensdorf, ale i jinde)
- z tohoto období pochází i legendární objev hromadného hrobu 20 lidí v Předmostí u Přerova či stanice lovců v Dolních Věstonicích – kromě Venuše se zde našly tzv. medailony – závěsky v podobě ženského poprsí, a další plastiky
- rozšířila se čepelová technika výroby štípané industrie – štípání menších kamenných čepelí ze zvláště upraveného jádra technikou nepřímého úderu, čepele se pak dále upravovaly (hroty, vrtáčky…)"

Psané formou odrážek.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ