Slované

1.	Původ Slovanů

a) Slovanská společnost
b) Materiální struktura Slovanů
c) Náboženství

2.	Avaři, Slované a Sámova říše

3.	Velkomoravská říše

a) Počátky Velké Moravy
b) Rozmach říše za knížete Svatopluka (871 – 894)
c) Mojmír II. (894 – 906) a zánik Velké Moravy
d) Kultura Velké Moravy

"Velkomoravská říše

Počátky Velké Moravy
- historicky doloženým prvním panovníkem byl Mojmír I. (830-846) z rodu Mojmírovců – přijal křesťanství a uchovával mírové vztahy s franckou říší
- roku 822 se Moravané zúčastnili sněmu ve Frankfurtu (tou dobou již byli zřejmě pod jednotnou vládou)
- jistou samostatnost v Moravě měli pouze Holasici
- na Slovensku vládl kníže Pribina (Nitra), který si vytvářel svou vlastní moc a za jeho vlády se na slovensko šířilo i křesťanství (asi roku 828 zde salcburský arcibiskup Adalram vysvětil kostel)
- Mojmír I. se dostal kvůli vysvěcení kostela (chápal to jako franckou expanzi) s Pribinou do konfliktu a asi roku 833 dobyl Nitru a vyhnal Pribinu (od Ludvíka Němce dostal léno u Balatonu v Dolní Panonii – roku 861 zde byl údajně Moravany zabit a jeho nástupcem se stal syn Kocel, který zahynul roku 876, později se jeho panství zmocnil kníže Svatopluk)
- sjednocením Knížectví bylo dosaženo vzniku mohutné Velkomoravské říše v čele s Mojmírem I. (830 –846) a s centrem u Mikulčic
- po Mojmírovi I. se ujal vlády kníže Rastislav (846 – 870)
- Rastislav měl zpočátku podporu Ludvíka II. Němce, Rastislavova moc však stále rostla, Rostislav se také pokoušel navázat spojenectví s Bulhary, což vedlo k roztržce s Ludvíkem a k vpádu (855) fr. vojsk na Moravu, která se však ubránila
- roku 860 se Rostislavův dvůr rozhodl získat pro posílení státu a křesťanství podporu papeže chtěli vyslat biskupa, ale Mikuláš I. to zamítl
- v roce 863 bylo tedy vysláno poselstvo do Cařihradu – císař Michal III. a patriarcha Fótios se rozhodli vyslat na Moravu misii v čele s Konstantinem Filosofem (Cyrilem) a Metodějem, po tříletém působení se vrátili zpět do Cařihradu, kde byli jejich žáci vysvěceni na kněze, zpáteční cestu nastoupili roku 867, byzantská misie se dostala do konfliktu také s latinskými kněží, kvůli slovanské liturgii, papež nakonec pozval oba bratry a jejich žáky do Říma, papež Hadrián II. nakonec schválil slovanskou liturgii (bohoslužba se srozumitelným jazykem pro zdejší obyvatelstvo) a roku 869 dokonce zřídil také samostatnou moravsko – panonskou provincii v čele s Metodějem, během pobytu v Římě Konstantin onemocněl a přijal jméno Cyril a vstoupil do kláštera a krátce na to zemřel, Metoděj byl při zpáteční cestě z Říma zajat v Bavorsku a v letech 870 – 873 vězněn zdejšími závistivými kleriky, po zásahu papeže Jana VIII. Se mohl vrátit zpět do své diecéze
- v roce 870 byl kníže Rostislav zajat svým synovcem Svatoplukem a vydán do rukou Karlomana, v Řezně byl pak odsouzen Ludvíkem Němcem k trestu smrti ,ale nakonec byl jen oslepen a dožil někde v bavorském klášteře"

Psané formou poznámek a odrážek.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ