1.	Křest svatého Vladimíra

2.	Obsah básně

3.	Prvky kramářské písně

4.	Makarónský verš

5.	Samostatné epigramy

6.	Jazyk básně

7.	Polidštění boha Peruna

8.	Kritika náboženství

9.	Kritika vlády

10.	Kritika policie

11.	Kritika soudů

12.	Kritika společenských poměrů

13.	Kritičnost Křestu svatého Vladimíra

"Karel Havlíček Borovský - Křest svatého Vladimíra (Interpretace)

Báseň podle události ruských dějin, která se stala za Vladimíra Svjatoslavoviče (980-1015), Borovský si však některé skutečnosti přeházel.

- Vladimír byl schopný válečník, pomohl byzantskému císaři Basileu II. Bulharobijci potlačit povstání. Za odměnu dostal za ženu jeho sestru Annu pod podmínkou, že zapudí svých 6 žen (z nichž nejméně jedna byla Češka) a nechá se pokřtít. Vladimír se skutečně rozhodoval mezi několika náboženstvími. Roku 988 se dal pokřtít, nařídil hromadný křest obyvatel Kyjeva a nechal do Dněpru svrhnout pohanské modly včetně velké Perunovy sochy.

- Tento námět Borovský čerpal z Nestorovy kroniky Pověst dávných let,:
„Já jsem sice při tom nebyl,
čet jsem o tom v plátku,
který o tom sepsal Nestor
vnukům na památku.“

- Báseň psal Borovský v Brixenu, ae záměr pojal pravděpodobně už v době svého pobytu v Rusku.
- Satirická epická báseň má 10 zpěvů, čtyřveršové strofy, přerývaný verš (ABCB), šesti nebo osmislabičný trochej.
- Báseň není dokončená, Borovský zamýšlel napsat ještě 4 části: Bitva rozhodující mezi katolíky a Řeky. Křest. Konec. Veselost.
- Příběh vypráví lidový vypravěč, objevují se prvky kramářské písně:
„Poslyšte, milí křesťané,
tu smutnou novinu,
jak dokonal slovanský bůh
poslední hodinu. …“

- Devátý zpěv (Jezovitský marš) je psán makarónským veršem:
„Te Deum laudamus –
V Kyjově je rámus,
Dies irae dies illa –
Nastane tam naše víra.“