"Úvod
Podnikem našeho zájmu je rodinné Vinařství XY. Nachází se v městečku Dolní Kounice, které leží nedaleko Brna v údolí řeky Jihlavy, vinařství založil Ing. XY se svou ženou. Podnik byl založen v roce 1992, majitelé začínali s vinicemi na ploše 3 ha. Plocha se postupně zvyšovala, v současné době zabírají vinice 28 ha půdy. Vinohrady jsou obhospodařovány podle ekologických zásad integrované produkce. Dolní Kounice patří ke znojemské vinařské podoblasti, vinice se nacházejí v katastrálním území Dolních Kounic, ve čtyřech viničních tratích: Karlov, Šibeniční hora, Na Nivách a Syslice. Vinařství vyrábí širokou škálu vín, která pocházejí výhradně z vlastní produkce hroznů, přičemž modré odrůdy se pěstují na více jak polovině rozlohy vinic. Výrobu vína i péči o vinohrad má na starosti hlavně Ing. XY. Velikostí se Vinařství XY řadí mezi středně velké vinařské firmy, jejich produkce je limitovaná, roční produkce se pohybuje kolem 50 000 litrů, počet lahví asi 50 000 ks za rok. Podnik vyrábí jakostní a přívlastková vína. Velké oblibě a zájmu se těší především červené víno Frankovka, která je typickou odrůdou pro oblast Dolních Kounic. Vinařství produkuje kvalitní vína, o čemž svědčí mnohá ocenění, např. zlaté, stříbrné a bronzové medaile i titul šampiona na Valtických vinných trzích a ceny z mezinárodních soutěží Vinoforum a Grand Prix Vinex. Sortiment pěstovaných moštových odrůd révy:
bílé a červené odrůdy: Veltlínské červené rané, Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Neuburské, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Chardonnay, Irsai Oliver, Hibernal.
modré odrůdy: Modrý Portugal, Svatovavřinecké, Frankovka, Zweigeltrebe, André, Cabernet Moravia, Rulandské modré [1].

Cíl práce
Cílem práce je identifikovat a analyzovat vybrané klíčové faktory vnějšího a vnitřního prostředí u podniku Vinařství XY a navrhnout vhodnou strategii pro podnik v jeho blízké budoucnosti (2-3 roky dopředu).

Metodika
Pro dosažení cílů práce byly použity tyto metody: STEPE analýza vnějšího prostředí, Porterova analýza tržních sil (pro analýzu prostředí odvětví), metoda principu klíčových faktorů (pro analýzu vnitřního prostředí), hodnocení potenciálu úspěchu podle Eschenbacha a SWOT analýza. Navrhovaná strategie má splnit kritéria SMART.
STEPE analýza – analýza sociálně-kulturního, technologického, ekonomického, politicko-právního a ekologického prostředí. Všeobecně se jedná o strategický audit vlivu makrookolí. Podstatou STEPE analýzy je nalézt odpovědi na 3 otázky:
1. Které z faktorů mají vliv na podnik?
2. Jaké jsou možné účinky těchto faktorů?
3. Které z nich jsou v blízké budoucnosti pro podnik nejdůležitější? [2]
Porterova analýza tržních sil – analýza konkurenčního prostředí firmy a jejího strategického zařazení. Porterova analýza hodnotí stávající a novou konkurenci, vliv odběratelů a dodavatelů a substituční produkty [3].
Princip klíčových faktorů – metoda klasifikace základních faktorů vnitřního prostředí podniku. Podle tohoto principu jsou klíčové:
1. Lidské zdroje
2. Výzkum a vývoj
3. Finanční situace a účetnictví
4. Marketing
5. Organizační úroveň a image organizace [4]
Hodnocení potenciálu úspěchu podle Eschenbacha – situační analýza vnitřního prostředí podniku zabývající se analýzou silných a slabých stránek, nalezením a analýzou faktorů úspěchu organizace v odvětví a určením klíčových schopností a kompetencí [4].
SWOT analýza – univerzální analytická technika zaměřená na zhodnocení vnitřních a vnějších faktorů ovlivňujících úspěšnost organizace nebo nějakého konkrétního záměru. Analýza hodnotí: strengths - silné stránky, weaknesses - slabé stránky, opportunities - příležitosti, threats - hrozby. Nejčastěji je SWOT analýza používána jako situační analýza v rámci strategického řízení [5].
Navrhovaná strategie vybraného podniku by měla splňovat kritéria metody SMART. SMART je analytická technika pro navrhování cílů v řízení a plánování, hodnotí kvalitu projektových cílů nebo cílů osobního rozvoje. Navrhované cíle by měly být: S – specific (specifické, konkrétní), M – measurable (měřitelné), A – achievable (dosažitelné), R – realistic (realistické), T – time-bound (časově specifické) [8].

Analytická část
Vnější prostředí podniku
STEPE analýza:
1. Sociální faktory – podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) mírně roste úroveň migrace do ČR (přicházejí hlavně cizinci ze států východní Evropy), též se rodí více dětí. Dále se zvyšuje vzdělanost obyvatelstva, roste průměrný věk obyvatel, lidé se dožívají vyššího věku (snižuje se úmrtnost). S tím souvisí rostoucí věk odchodu do důchodu, velký počet obyvatel ČR se nachází v důchodovém věku. Zvyšuje se životní úroveň, lidé mají vyšší mzdy. Tyto uvedené faktory by mohly mít vliv na spotřebu vína a odvětví vinařství jako celek [6].
2. Technické a technologické faktory – v dnešní době se obecně silně rozvíjejí informační a komunikační technologie. U nás i ve světě roste počet uživatelů PC, zvyšuje se počítačová gramotnost. Velcí i větší vinaři by tak měli vynaložit určité úsilí, aby se náležitě prezentovali na internetu. Dá se říci, že dnešní doba je typická intenzivním vývojem nových technologií. I v České republice rostou výdaje na výzkum a vývoj, roste počet zaměstnanců ve výzkumu, v posledních letech se zvýšil počet nových patentů. Proto se i v zemědělství (a také ve vinařském odvětví) objevuje nová technika a technologie, které usnadňují práci a zvyšují efektivitu výroby. Objevují se především nové a výkonné stroje, které usnadňují pěstování i sklizeň révy. Bohužel v dnešní době na našem území nefunguje Výzkumný ústav vinohradnictví a vinařství, ten zanikl krátce po roce 1989. Výzkumná činnost v odvětví tak není v ČR příliš významná, výzkum probíhá spíš nahodile a nesourodě. Na druhou stranu i na našem území probíhá šlechtění interspecifických (rezistentních) odrůd, význam těchto odrůd v moderním vinohradnictví roste [6, 7].
3. Ekonomické faktory – obecným trendem v ekonomice je globalizace trhů a rostoucí míra konkurence. Po světové ekonomické krizi z roku 2008 se ekonomická situace ve světě i v ČR zlepšuje. Z hlediska národního prostředí je významné, že: v ČR klesá míra nezaměstnanosti, míra inflace se v posledních letech snižuje, roste export, ale také import (ovšem bilance exportu a importu v posledních letech dosahuje kladných hodnot), roste HDP, rostou ceny energií. Celková ekonomická situace se může odrazit na spotřebě vína, které přece jen pro lidi není životně nezbytnou komoditou, v době finančních krizí tak může být spotřeba vína (hlavně dražšího) negativně ovlivněna [6].
4. Politické a právní faktory – z globálního hlediska se omezuje vliv vlád, ale politické a právní faktory stále hrají důležitou roli. Dané odvětví ovlivňuje hlavně několik vybraných faktorů. Po vstupu ČR do EU se odstranily bariéry obchodu mezi členskými zeměmi (pro pohyb zboží nejsou v rámci EU cla ani kvóty). Odvětví vinařství silně ovlivňují také dotace, ať už z EU nebo od české vlády. Sektor vinohradnictví i vinařství je regulován národními i unijními předpisy. Odvětví vinohradnictví a vinařství upravuje 17 různých nařízení Evropského parlamentu a Rady, případně Evropské komise. Z hlediska národních právních předpisů je stěžejní zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, novela tohoto zákona vstoupila v účinnost 1. 4. 2017. Odvětví dále právně reguluje 5 vyhlášek, 10 zákonů a 8 nařízení vlády. Jakost vína (domácího i z dovozu) je u nás kontrolována Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Je třeba dodat, že nové výsadby vinic jsou po vstupu do EU omezované a regulované. Významnou novinkou jsou změny v daňové politice, hlavně zavádění EET, která se postupně dotkne všech podnikatelů. Spotřební daň není uvalena na tiché víno (spotřební daň se týká hlavně šumivých vín). DPH na víno činí 21% [6, 7].
5. Ekologické faktory – světovým trendem je rostoucí význam ochrany životního prostředí (ŽP). Mění se způsoby nakládání s odpadem, roste tlak na snižování emisí v souvislosti se změnami klimatu, zvyšuje se ochrana vod, podporují se obnovitelné zdroje energie atd. Důraz na šetrnější zacházení s životním prostředí se projevuje také v zemědělství a samozřejmě ve vinohradnictví i vinařství. Velký význam má integrovaná produkce vína, která je šetrnější k ŽP, více jak polovina domácích vinařů již hospodaří systémem integrované produkce. Roste počet vinařů, kteří jdou ještě dále, než je integrovaná produkce, ti produkují víno v biokvalitě a snaží se hospodařit ještě více v souladu s přírodou. Producenti biovína získávají po uplynutí určité doby speciální certifikát [6, 7]."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ