"Při disociaci vody připadá při 25 °C na dvojici iontů H3O+ a OH- asi 555 miliónů nedisociovaných molekul vody. Koncentrace nedisociovaných molekul je tedy prakticky konstantní a lze ji zahrnout do nové konstanty – iontového součinu vody.
Tuto hodnotu má iontový součin vody za daných podmínek nejen v čisté vodě, ale i ve vodných roztocích. Látková koncentrace oxoniových iontů udává kyselost roztoků. Protože počítání se zápornými exponenty je nepraktické, byla zavedena logaritmická stupnice pH. Stupnice vychází ze Särensova vodíkového exponentu pH, který je definován jako záporný dekadický logaritmus relativní rovnovážné koncentrace oxoniových kationtů H3O+.
Neutrální roztok má pH 7, vyšší pH značí zásaditost a nižší kyselost roztoku.
Hydrolýza soli
Hydrolýza solí je protolytická reakce iontů soli s vodou (je to zpětná reakce k neutralizaci). Touto reakcí vznikají samostatné ionty H3O+ nebo OH-, které způsobují, že vodný roztok soli může být neutrální, kyselý nebo zásaditý. Hydrolýze nepodléhají kationty odvozené ze silných zásad a anionty ze silných kyselin. Reakcí kationtů a aniontů soli s vodou mohou vzniknout čtyři výsledné roztoky.
1. Sůl silné kyseliny a silné zásady – neutrální roztok:
Hydrolýzou vzniká silná kyselina a silný hydroxid. Proto jsou chemické rovnováhy těchto reakcí posunuty velmi výrazně ve prospěch původních iontů. Ve vodném roztoku tak zůstane stejná koncentrace H3O+ a OH- a roztok je neutrální."

Práce obsahuje chemické vazby o rozsahu cca 2 stran.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ