1.

Úvod

2.	Základní informace o Litevské a České republice

2.1.	Litevská republika

2.2.	Česká republika

3.	Definice zaměstnanosti, způsob šetření zaměstnanosti

4.	Zaměstnanost v evropské „25“, České republice a Litvě

5.	Nezaměstnanost

5.1.	Celková nezaměstnanost porovnávaných států

5.2.	Nezaměstnanost žen a mužů u porovnávaných států

6.

Závěr

"5.2 Nezaměstnanost žen a mužů u porovnávaných států

Druhé srovnání počtu nezaměstnaných je zobrazeno podle pohlaví muži a ženy (viz. graf 1). Největší rozdíl v počtu nezaměstnaných žen vůči nezaměstnaným mužům je v roce 2000 v Litvě. Tento rozdíl se během následujících pěti let vyrovnává velkým úbytkem nezaměstnaných. Na konci roku 2005 Litva vykazuje nezaměstnanost u žen o 0,1 % vyšší nežli u mužů. Jednou ze zvláštností Litevské republiky je, že míra nezaměstnanosti žen v počátku sledovaného období nižší nežli míra nezaměstnanosti u mužů. Na konci námi sledovaného období je míra nezaměstnanosti v Litvě téměř vyrovnaná, naopak již ženy ztrácejí oproti mužům v míře nezaměstnanosti.

Česká republik a taktéž průměr evropské patnáctky nezaznamenává žádný výrazný pokles či nárůst míry nezaměstnanosti v porovnání žen a mužů. Evropská patnáctka si za léta 200-2005 uchovává u mužů míru nezaměstnanosti rozmezí od 6,1 do 7,0 % a u žen od 8,6 do 9,2 %. Rozdíl mezi nezaměstnaností u mužů a žen byl na konci roku 2005 1,9 % ve prospěch mužů (více zaměstnaných mužů nežli žen).

Česká republika představuje v tomto porovnání nejhorší zaměstnanost v porovnání žen a mužů. V Česku zaměstnavatelé mnohem raději zaměstnávají muže nežli ženy a tento fakt je zřejmý i v grafu 1. Od roku 2000 do roku 2005 jsou rozdíly hodnot zaměstna-ných mužů a žen v podstatě stejné. Rozdíl v procentuálním vyjádření je vždy kolem 3% ve prospěch mužů. Tento problém je jak v zaměstnávání nekvalifikovaných tak kvalifikovaných žen. Rozdílný přístup zaměstnavatelů k ženám oproti mužům je dlouhotrvající problém. Dle mého názoru je tento „problém“ spojen i například s očekávaným mateřstvím u žen, což někteří zaměstnavatelé i zjišťují v osobních dotaznících při výběrových řízení na vedoucí pozice, ale i na pozice výrobních dělnic či operátorek ve výrobě. Tuto domněnku potvrzuje i článek níže.
Ženy tvoří více než polovinu české společnosti. Například v horní i dolní komoře parlamentu jim připadá 15 procent křesel, ve vládě jsou tři ministryně, v čele krajů nestojí jediná hejtmanka. Ženy v ČR mívají nižší příjem než jejich kolegové, více jim hrozí nezaměstnanost. Matky s malými dětmi navíc hledají obtížně uplatnění.

8 Závěr

Na základě zjištěných hodnot je zřejmé, že Česká republika a Litevská republika mají v podstatě stejný poměr lidí ve věku od 15 do 64 let zaměstnaných, rozdíl je pouhých 2,2 %, což v absolutních číslech činí cca 50 tisíc lidí Litevské republiky v daném věku.
Ve srovnání s průměrem evropské pětadvacítky je Česká republika nad průměrem o 1% a Litevská republika pod průměrem o 1,2%.

V nezaměstnanosti mají oba srovnávané státy opačnou tendenci oproti průměru států EU, což znamená úbytek nezaměstnaných za sledované období. Litevská republika snížila počet nezaměstnaných osob téměř o polovinu ze 16,4% v roce 2000 na 8,3 % v roce 2005 a Česká republika snížila počet nezaměstnaných o 0,8% za sledované období. Jedním z vysvětlení je nový propočet počtu nezaměstnaných a to podle standardů Eurostatu a dalším vysvětlením je velký příliv zahraničního kapitálu do obou zemí a s tím i spojená tvorba nových pracovních míst.

Co se týče nezaměstnanosti jsou oba pozorované státy v lepší situace nežli „staré“ státy Evropské unie a dle mého názoru bude tento trend i nadále pokračovat."

Čistý text dosahuje cca 5 stran. Práce obsahuje tabulky, grafy a grafiku.
Práce obsahuje překlepy.
Práce do předmětu Hospodářská politika.