Seminarky.cz > Seminárky/Referáty > > Arabsko-izraelský konflikt

Arabsko-izraelský konflikt



Kategorie: Základy společenských věd, Dějepis

Typ práce: Seminárky/referáty

Škola: Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola Brno, Brno

Charakteristika: Text zpracovává problematiku arabsko-izraelského konfliktu. V úvodní části nastiňuje dějiny daného území, které poskytují kontext pro pochopení arabsko-izraelských vztahů. V druhé části je pak vylíčen průběh jednotlivých arabsko-izraelských válek.

Obsah

1.
Obecné informace: dějiny území
2.
První arabsko-izraelská válka
3.
Druhá arabsko-izraelská válka
4.
Třetí arabsko-izraelská válka
5.
Čtvrtá arabsko-izraelská válka
6.
Pátá arabsko-izraelská válka

Úryvek

"K pochopení situace na Blízkém východě je nutné nastínit alespoň stručně dějiny tohoto území. Oblast dnešního Izraele byla poprvé osídlena koncem 4. tis. př. n. l. semitským obyvatelstvem-Kanaanejci =>tato oblast dostala název Kanaán. Ve 13. st. př. n. l. přichází do Kanaánu hebrejsko-izraelské kmeny (Židé), kteří postupně převažují nad Kanaanejci. Země tedy získává název Izrael. V roce 1517 byla Palestina začleněna do osmanské říše ovládané Turky. V 2. polovině 19. století byla Palestina součástí rozsáhlé, avšak slábnoucí, Osmanské říše. Většinu obyvatelstva tvořili Arabové, Židé tvořili jen zlomek populace (výjimkou bylo početné zastoupení ve Svatém městě - Jeruzalémě).
Sílící antisemitismus v Evropě, hlavně státem podporovaný v Rusku, vedl k emigraci východoevropských Židů, a přestože většina směřovala do západní Evropy, USA apod., přibližně 2-3 % emigrantů se rozhodlo pro svou pravlast - Palestinu. V roce 1880 žilo v Palestině 610 000 obyv., z toho 43 000 Židů (7 %). Po atentátu na ruského cara Alexandra II. (1881) došlo k sérii krutých pogromů (Oděsa, Varšava, Balta aj.) a ty daly podnět k rozsáhlé emigraci. Podobnou odezvu měla i další vlna násilností po roce 1903 (pogrom v Kišiněvě) a právě východoevropští Židé tvořili hlavní část imigrantů v rámci prvních dvou přistěhovaleckých vln do Palestiny (1881-1903, 1906-1914).
Současně v západní Evropě vzniká, také jako reakce na antisemitismus (byť v umírněnější podobě), sionistické hnutí, které se snaží vytvořit domovinu (stát) pro židovský národ rozptýlený po celém světě. Zakladatel hnutí, vídeňský novinář Theodor Herzl (1860 - 1904), došel ve své knize "Židovský stát" k závěru, že se Židé nemohou asimilovat a musí vytvořit vlastní stát. O tom, kde by měl být stát zřízen, se vedla jednání již na 1. sionistickém kongresu (1897). Od počátku se uvažovalo o Palestině, což však naráželo na nezájem až odpor Osmanské říše, Herzl sám prosazoval zprvu Argentinu, později podporoval britský návrh na vytvoření autonomní židovské kolonie v Ugandě (dnešní Keňa). Teprve roku 1905 (rok po Herzlově smrti) byl "ugandský plán" definitivně odmítnut a cílem snah Světové sionistické organizace se stalo budování židovského státu v Palestině, včetně podpory přistěhovalectví do země. Do konce turecké vlády v Palestině však jakékoliv pokusy o vytváření státu či autonomie zcela selhávaly a také poměr Arabů a Židů se radikálně nezměnil. Přesto se za tři desetiletí, do začátku první světové války, událo mnohé. Existovala zde centrální sionistická organizace s pevným cílem, myšlenka na zřízení židovské domoviny se rychle šířila a v samotné Palestině se židovská populace zdvojnásobila (87 000 obyv., 10,2 %). Výraznější změny mohl přinést jen konec tureckého panství. Výsledkem bylo, že na tento malý kus země na pobřeží Středozemního moře vznesli nároky jak Arabové, tak Židé. V souvislosti se 4. přistěhovaleckou vlnou (1924-1928), vykupováním půdy Židy od Arabů a celkově rostoucí židovskou populací v Palestině roste napětí mezi oběma etniky. Množí se ozbrojené srážky, etnicky motivované vraždy a dochází k posilování ilegálních polovojenských jednotek. Situace v Palestině se pomalu, ale jistě, stává neřešitelnou."

Poznámka



PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x5116499f23b27.zip (19 kB)
Nezabalený formát:
Arabsko_izraelsky_konflikt.doc (76 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse