"Erechteion - vnější tvar této pravoúhlé budovy s četnými zvláštnostmi není přesně znám, protože mnohé části byly v 6.stol. během jejího přebudování na kostel zbořeny. V každém případě je jisté, že východní sloupořadí se šesti štíhlými iónskými sloupy o výšce 6,80 m byl vstupem do chrámu Athény Polias. Nad sloupy se táhne vlys na z tmavého mramoru z Eleusis, na němž jsou umístěny reliéfy z bílého mramoru. V celle se nacházela velice stará socha Athény ze dřeva olivovníku, posvátného stromu této bohyně. Co ale nejvíce přitahuje pozornost, je vnější vzhled chrámu, skládajícího se ze dvou sloupů na každé straně a čtyř sloupů v průčelí. Ve střeše se nachází otvor. Nejpůvodnější a nejobdivuhodnější architektonický výtvor je síň panen s korami na jižní straně proti Parthenónu. Jsou to proslulé karyatidy (viz. obr. 10). Karyatidy nesou na hlavách koš, zdobený tradičním iónským kyma, na nichž spočívá střecha průčelí. Jsou oděny rouchem, sahajícím až k nohám. Působí dojmem, jako by byly všechny stejné, přesto jedna má proděravělé ušní lalůčky, jiná účes. Ale vlasy spadají všem volně na ramena. Jejich ruce nebyly nalezeny.

Parthenon - postaven výhradně z bílého pentelského mramoru. Je to dórský peripteros, 69,51 m dlouhý a 30,86 m široký. Má celkem 46 sloupů o výšce 10,45 m, z nich 8 na kratší a 17 na delší straně (dvojitý počet na čelní straně +1). Každý sloup s 20 kanelami spočívá bez patky přímo na podestě (krepis). Jejich průměr není po celé délce stejný. Krátce nad základnou se začínají rozšiřovat, aby později, čím blíže k hlavici, tím více se opět zeslabovaly. Vypadá to, jako by poněkud podléhaly velké tíží, kterou nesou. Osy sloupů nejsou vůči stylobat kolmé. Všechny jsou nakloněny do středu, zvláště čtyři nárožní, jejichž sklon činí 7%. Protože tyto čtyři opticky izolované sloupy by jinak vypadaly tenčí než ostatní, mají větší průměr a byl i zmenšen jejich odstup od sousedních sloupů. Také ostatní linie Parthenónu nejsou naprosto rovné. Stupně podesty na delších stranách poněkud vybočují a střed podlahy je o 11 cm vyšší. Toto zakřivení se přenáší na celou budovu, i na střechu. Tak byl vyřešen i problém dešťové vody, která nyní odtéká ven a neshromažďuje se už na podestě a jejich stupních. V architrávu nad sloupy jsou patrné čtvercové otvory. Tam bylo zavěšeno 22 pozlacených perských štítů. Dřevěnou střechu pokrývaly mramorové tašky. Parthenon má pronáos a opisthodom vždy se šesti sloupy, trojlodní cellu s dvoupatrovými řadami sloupů a přibližně čtvercový východní prostor se čtyřmi iónskými sloupy. Cella a tento prostor nebyly vzájemně propojeny. Uprostřed celly stála socha Athény Parthenos.
Akropole je zobrazena na obrázku č. 13.

3. Některé ze staveb se počítají k 7 divům světa:

Maják na Faru u Alexandrie - zbudován počátkem 3. stol. př. n. l. Je vysoký přes 140 m. Postavil jej Sóstratos z Knidu. Na čtyřboké podstavě (o stranách asi 60 m) umístěno střední osmiboké patro a válcovité třetí patro s lucernou a velkou sochou Poseidóna. Vystupovalo se na něj po schodech a rampách.

Mausoleum v Halikarnassu - hrobka v podobě chrámu na vysoké hranolové podstavě s hrobní komorou (přes 40 m vysoké) obklopenou iónským sloupořadím, zastřešenou stupňovitou pyramidou, na jejímž vrcholu se vyjímalo čtyřspřeží s vozem a v něm stojící královská dvojice Mausóla a Artemísie. Zlomkovitě dochovány tři reliéfní pásy s Amazonkami a ostatní plastická výzdoba. Avšak vlys dochován téměř celý.

Artemidin chrám v Efesu – v iónském slohu s dvojitou vnější kolonádou, trojlodní, zbudovaný před pol. 6. stol. př. n. l.Vystavěný z mramoru, měl 125 sloupů. Zapálen, avšak brzy obnoven. Dnes zachovány jen zřícené zbytky. Patří mezi 7 divů světa nejen pro svou krásu, ale i pro velikost (109 m x 55m)."