1.

Úvod

2.	Rozbor částí knihy

2.1.	O Poezii vůbec

2.2.	Poezie vážná

2.2.1.

O tragédii

2.2.2.

O poezii epické

"V druhé části se hovoří o poezii vážné – tragédii a epice. V úseku, který je věnován tragédii se dočteme, z jakých složek se tragédie skládá, kterým složkám přikládá větší důraz a které složky jsou spíše ovlivněny něčím jiným. V jednotlivých kapitolách se zde také věnuje přímo ději. Popisuje zde například druhy dějů, pravidla skladby děje, obsah děje a rozuzlení děje. Ve druhém úseku druhé části knihy, který je značně menší než úsek věnovaný tragédii, Aristotelés rozebírá básnictví epické. Probírá sporné otázky týkající se tragédie a epického básnictví a srovnává oba druhy vážného básnictví.

Nyní blíže k jednotlivým částem knihy:
1. O Poezii vůbec
Autor zde zmiňuje básnické druhy, např. epos, tragédie, komedie, básnictví dithyrambické, umění pištecké a kitharistické. Vychází z toho, že všechny druhy básnického tvoření jsou veskrze napodobením, která se rozlišují třemi typy. Buď jsou napodobována různými prostředky, nebo rozličnými předměty či různým způsobem. Pro všechna umění je společné napodobení rytmem, řečí a melodií, a to buď jedním z těchto prostředků, nebo jejich kombinací. Na základě tohoto napodobení se umění rozdělovalo. Nebyl to však jediný způsob možnosti dělení, autor zde zmiňuje i rozdělení z hlediska verše, jelikož za básníka byl také považován člověk, jenž vykládal látku ve verších například z oboru lékařství.
Dále se v této části autor zabývá vznikem a vývojem umění a básnických druhů podle různých povah. Blíže se zde věnuje vzniku tragédie a komedie, k jejichž zrodu uměleckého tvoření přispěly dvě přirozené příčiny vycházející z napodobování. První učení a poznávání je dané od narození, kdy se již v raném věku snažíme kopírovat a napodobovat činnosti druhých. Druhou příčinou je záliba člověka v napodobování. Jako příklad uvádí kontrast obrazu ve skutečnosti s obrazem uměleckým. Podíváme-li se na mrtvolu ve skutečnosti, vyvolá v nás nepříjemné pocity, oproti tomu, bude-li tatáž mrtvola vyobrazena umělcem na plátně. V pohledu ve skutečnosti můžeme být šokováni hrůzným činem, kdežto na obraze nás může zaujmout autorova technika či detailnost zpracování. "