1.

Balada

1.1.	Obecné poznatky o baladě

1.2.	Dělení balady

1.2.1.

Francouzská (villonská) balada

1.2.2.

Italská balada

1.2.3.

Lidová balada

1.2.4.

Klasická (romantická) balada

1.2.5.

Sociální balada

1.3.	Balada v české literatuře

1.3.1.

Šebestián Hněvkovský

1.3.2.

František Ladislav Čelakovský

1.3.3.

Karel Jaromír Erben

1.3.4.

Sociální balada (Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Rudolf Mayer, Jaroslav Vrchlický, Petr Bezruč, Jiří Wolker, Vítězslav Nezval, Jiří Mahen)

1.3.5.

Baladický příběh (Marie Majerová, Ivan Olbracht, Karel Nový, Vladislav Vančura, Jarmila Glazarová, Karel Čapek, Josef Čapek, Viktor Dyk, František Hrubín, Jiří Voskovec a Jan Werich)

1.4.	Balada ve světové literatuře

1.4.1.

Francouzská balada (Francois Villon)

1.4.2.

Anglická balada (Walter Scott)

1.4.3.

Německá balada (J. W. Goethe)

1.4.4.

Slovenská balada (Janko Kráľ)

2.	Národní obrození

2.1.	Období obranné

2.1.1.

Jazykověda (Josef Dobrovský)

2.1.2.

Historie (Gelasius Dobner, F. M. Pelcl)

2.1.3.

Osvěta (Václav Matěj Kramerius)

2.1.4.

Divadlo (Bouda, Václav Thám)

2.1.5.

Poezie (Václav Thám, A.J.Puchmajer)

2.2.	Období ofenzivní

2.2.1.

Literatura vědecká (Josef Jungmann)

2.2.2.

Historie (František Palacký, Pavel Josef Šafařík)

2.2.3.

Literatura umělecká (Jan Kollár, František Ladislav Čelakovský)

2.2.4.

Rukopisy

3.

Balada

3.1.	Dělení balady

3.2.	Balada v české literatuře – pouze výčet autorů

4.	Romantismus

4.1.	Preromantismus

4.1.1.

Francie

4.1.2.

Německo

4.1.3.

Rusko

4.2.	Obecné poznatky o romantismu

4.2.1.

Znaky v hudbě

4.2.2.

Sochařství

4.2.3.

Malířství

4.3.	Světový romantismus

4.3.1.

Anglie (G. G. Byron, P.B.Shelley, W.Scott, E.Bronteová, Ch.Bronteová)

4.3.2.

Francie (R. Chateaubriand, V. Hugo, Stendhal)

4.3.3.

Německo (Novalis, Bratři Grimmové, H. Heine)

4.3.4.

USA (E. A. Poe, Longfellow)

4.3.5.

Rusko (A. S. Puškin, M. J. Lermontov)

4.3.6.

Polsko (A. Mickiewicz)

4.3.7.

Maďarsko (S. Petôfi)

4.4.	Romantismus v slovenské literatuře.

4.4.1.

Ľudovít Štúr

4.4.2.

Samo Chalupka

4.4.3.

Ján Matuška

4.4.4.

Ján Botto

4.4.5.

Janko Kráľ

4.4.6.

Andrej Sládkovič

4.4.7.

Ján Kalinčiak

4.5.	Romantismus v české literatuře

4.5.1.

Karel V. Frič

4.5.2.

Josef Kajetán Tyl

4.5.3.

Václav K. Klicpera

4.5.4.

Karel Jaromír Erben

4.5.5.

Karel Hynek Mácha

5.

Májovci

5.1.	Charakteristika doby

5.2.	Představitelé

5.2.1.

Jan Neruda

5.2.2.

Vítězslav Hálek

5.2.3.

Karolína Světlá

5.2.4.

Adolf Heyduk

5.2.5.

Václav Šolc

5.2.6.

Rudolf Mayer

5.2.7.

G. P. Moravský

5.2.8.

Jakub Arbes

6.	Venkov v literatuře 19. století

6.1.	Česká venkovská próza

6.1.1.

Božena Němcová

6.1.2.

Karel Jaromír Erben

6.2.	Májovci (Vítězslav Hálek, Karolína Světlá)

6.3.	Ruchovci (Svatopluk Čech)

6.4.	Venkovská próza v realismu

6.4.1.

Karel Václav Rais

6.4.2.

Tereza Nováková

6.4.3.

Antal Stašek

6.4.4.

Josef Holeček

6.4.5.

Jan Herben

6.4.6.

Jindřich Šimon Baar

6.4.7.

Karel Klostermann

6.4.8.

Ignát Herrmann

6.5.	Venkov v realistickém dramatu

6.5.1.

Ladislav Stroupežnický

6.5.2.

Gabriela Preissová

6.5.3.

Alois Jirásek

6.5.4.

Alois a Vilém Mrštíkové

6.6.	Světová venkovská próza

6.6.1.

Slovensko (Svetozár Hurban Vajanský, Martin Kukučín)

6.6.2.

Francie (Victor Hugo, Honoré de Balzac)

6.6.3.

Polsko (Adam Mickiewicz)

6.6.4.

Rusko (N. V.Gogol, I. S. Turgeněv)

7.	České divadlo (drama) - od nejstarších dob do roku 1918

7.1.	Od počátku do konce 14. Století

7.1.1.

Pašijové hry

7.1.2.

Mastičkář

7.2.	15. Století – 1620 (Pavel Kyrmezer)

7.3.	Drama v době pobělohorské

7.3.1.

Jezuitské divadlo

7.3.2.

Interludia

7.3.3.

Kramářská píseň

7.3.4.

Lidové drama

7.3.5.

Loutkové divadlo

7.4.	Národní obrození

7.4.1.

Divadlo v Kotcích

7.4.2.

Stavovské divadlo

7.4.3.

Bouda

7.5.	Osobnosti 1. poloviny 19. století (Jan Nepomuk Štěpánek, Václav Kliment Klicpera, Josef Kajetán Tyl, Karel Sabina)

7.6.	2. polovina 19. století – 1918

7.6.1.

Prozatímní divadlo

7.6.2.

Národní divadlo

7.6.3.

Realistické drama

8.	Historické náměty

8.1.	Česká literatura

8.1.1.

Kroniky

8.1.2.

Historické náměty v době národního obrození

8.1.3.

Romantismus

8.1.4.

Historická próza v kritickém realismu (Alois Jirásek, Zikmund Winter, V. B. Třebízský)

8.1.5.

Historické náměty ve 20. Století

8.2.	Světová literatura

8.2.1.

Polsko (Henryk Sienkiewicz)

8.2.2.

Rusko (L. N. Tolstoj, A. S. Puškin)

8.2.3.

Anglie (Walter Scott)

9.	Česká poezie 70. až 90. let 1 soletí

9.1.	Charakteristika doby

9.2.	Směr národní (Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská, Josef Václav Sládek)

9.3.	Směr kosmopolitní – lumírovci (Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer)

10.	Světová a česká literatura na přelomu 19. a 20. století

10.1.

Charakteristika doby

10.2.

Světová literatura

10.2.1.

Realismus (Honoré de Balzac, Gustave Flaubert, Charles Dickens, William Makepeace Thackeray, Lev Nikolajevič Tolstoj, Fjodor Michailovič Dostojevskij, Anton Pavlovič Čechov, Émile Zola)

10.2.2.

Nové umělecké směry konce 19. století (impresionismus, symbolismus, dekadence)

10.2.3.

Prokletí básníci (Charles Baudelaire, Paul Verlaine, Arthur Rimbaud)

10.2.4.

Umělecké směry počátku 20. století (civilismus, expresionismus, futurismus, kubismus, kubofuturismus, dadaismus)

10.3.

Česká literatura

10.3.1.

Česká moderna (Josef Svatopluk Machar, Antonín Sova, Otokar Březina, František Xaver Šalda, Karel Hlaváček)

10.3.2.

Česká literatura na přelomu 19. a 20. století (Viktor Dyk, Fráňa Šrámek, Karel Toman, František Gellner, S. K. Neumann, Petr Bezruč)

10.3.3.

Kritický realismus

10.3.4.

Naturalismus (Karel Matěj Čapek Chod, Karel Josef Šlejhar, Josef Merhaut)

11.	Česká poezie mezi dvěma válkami

11.1.

Proletářská poezie (Jiří Wolker, Josef Hora, Jindřich Hořejší, Jaroslav Seifert, Konstantin Biebl)

11.2.

Poetismus (Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval, Konstantin Biebl, František)

11.3.

Surrealismus (Vítězslav Nezval, Konstantin Biebl)

12.	České drama v období mezi dvěma válkami

12.1.

Charakteristika doby a významní autoři (Jaroslav Kvapil, K. H. Hilar, Stanislavskij)

12.2.

Historické drama (Miloš Marten, Viktor Dyk, Arnošt Dvořák, Jiří Mahen)

12.3.

Lyrické drama (Fráňa Šrámek, Karel čapek, František Hrubín, Arnošt Dvořák)

12.4.

Groteska (bratři Čapkové, Lev Blatný, Ladislav Klíma + Arnošt Dvořák)

12.5.

František Langer a bratři Čapkové

12.6.

Avantgardní divadlo

12.6.1.

Divadlo autorské (Osvobozené divadlo - Voskovec, Werich, Ježek)

12.6.2.

Divadlo režisérské (D-34 - E. F. Burian)

12.6.3.

Divadlo za okupace

"BALADA
1) Obecné poznatky o baladě
BALADA - lyrickoepická báseň s pochmurným dějem, rychlého spádu, stručnými dialogy a tragickým zakončením
- odvozována od romanského ballare - tančit
- tématika původně fantastická, hrdinská, milostná, v novověku sociální
2) Dělení balady
a) Francouzská (villonská) balada
- patří k nejstarším baladám
- lyrická báseň složená ze 4 strof, první 3 strofy mají 7-12 veršů, poslední strofa se nazývá poslání a má 4-6 veršů, verš, kterým je uzavřeno poslání se jako refrén opakuje v závěru každé strofy předchozí, užívá 2-3 rýmy - u nás ji pěstoval Nezval, Mahen, Voskovec a Werich - písně
b) Italská balata
- lyrická báseň, kde se snoubí píseň s básní
- 14 veršů rozdělených do 2 strof
- u nás ji pěstoval Vrchlický
Balada v novověkém smyslu má počátky v Anglii a Skotsku => šířil ji Thomas Percy - napsal Památky starodávné anglické poezie (1765)
c) Lidová balada
- vznikla mezi lidem, lépe dokáže vyjádřit city, nálady, tužby
- rozvíjení příběhu na mravním principu
- motivy - každodenní život
- "dramat v kostce"
- lidové balady byly kdysi zpívány, spojena s nápěvem - písně - Osiřelo dítě, Matka vražednice
- balada - Tři dcery
d) Klasická (romantická) balada
- vliv lidové slovesnosti, nadpřirozené jevy, bytosti
e) Sociální balada
- zachycuje svět, kde původcem zla je společnost, která člověka zotročuje a pokořuje
3) BALADA V ČESKÉ LITERATUŘE
Š E B A S T I Á N H N Ě V K O V S K Ý (1770-1847)
- VNISLAV A BĚLA - sentimentální balada
- psal i burleskní balady - osvícensky se vysmívá lidovým pověrám
F R A N T I Š E K L A D I S L A V Č E L A K O V S K Ý
- Ohlas písní českých - balada v lidovém tónu TOMAN A LESNÍ PANNA - Toman z nešťastné lásky se dá lesem, potká lesní pannu, umírá"

Jedná se o osnovu k maturitním tématům.
Práce obsahuje překlepy a působí nepřehledně.
Bod 2 a 3 je celý obsažen také v práci: http://www.seminarky.cz/-17624.