1.	Charakteristické znaky balady, druhy balad

2.	Klasická balada F. L. Čelakovského a K. J. Erbena

3.	Básně baladického charakteru u Nerudy a Vrchlického

4.	Sociální balada – Bezruč, Wolker

5.	Balada v moderní literatuře

5.1	Vladislav Vančura

5.2	Ivan Olbracht

5.3	Karel Čapek

5.4	Marie Majerová

5.5	Jarmila Glazarová

5.6	Jiří Suchý

5.7	Milan Uhde

“a) Charakteristické znaky balady, druhy balad

Balada – básnický útvar, který v sobě spojuje prvky lyriky a epiky =>lyricko-epická skladba s pochmurným dějem. Zpravidla končí tragicky. Vyznačuje se spádem děje, zkratkovitostí, často se uplatňuje forma dialogu. Sevřenost příběhu – děj se soustředí na jednu věc. Důležitý je obsah.

Lyrické prvky – hluboké citové zaujetí, klade důraz na citovou stránku, pocity, city, užití básnických prostředků. Popisy prostředí, přírody.

Druhy balad :
1) klasická – nadpřirozené jevy a bytosti, řešení otázky viny a trestu
2) sociální – postrádá nadpřirozené jevy, otázka spravedlnosti mezi lidmi – ukazuje sociální nerovnosti (bohatství a chudoba)
3) umělá – protiklad balady klasické

V minulosti měla balada jiný význam:
poprvé - středověk – lidová taneční píseň, většinou s milostnou tématikou. Ze středověkého pojetí vznikají 2 básnické formy :
a) italská balada – balata (14 veršů rozdělených do dvou slok (2x7)) – Alighieri, Petrarca, Vrchlický
b) francouzská balada – Willonská balada (3 sloky po 7-12 verších, 4.sloka-poslání s polovičním obsahem veršů. Objevuje se přímé oslovení adresáta – pointa, dozpěv=závěrečná myšlenka básně)
- u nás nezval, V+W

původ balady dnešní – básně v lidové slovesnosti – poprvé se dostaly do literatury ve Skotsku – většinou příběhy z válek a mýty. Ze Skotska rozšíření do dalších zemí (velký ohlas v Německu – Goethe, Schiller). Z Německa – do české literatury (už předtím byly balady u nás v lidové slovesnosti => lidové balady). =>Česká literatura – 2 zdroje balad – česká lidová balada a svět (Německo).

b) Klasická balada F. L. Čelakovského a K. J. Erbena

František Ladislav Čelakovský
- Od gymnazijních let se zabýval sbíráním a studiem českých a slovanských národních písní a přísloví. Výsledkem pak bylo vydání poezie všech slovanských národů. Inspirace lidovou slovesností - Ohlasová poezie:
Ohlas písní českých - v úvodu sbírky charakterizoval odlišnost lidové poezie ruské a české. Většina básní je lyrického charakteru, chybějí písně hrdinské, mnoho básní satirického a posměšného zaměření.
K čistě epickým básním Ohlasu písní českých patří balada :
Toman a lesní panna - vrchol sbírky Ohlasu písní českých - první česká balada evropské úrovně. Zachytil přesně život českého lidu, každodenní starosti, smutky i radosti, vystihl charakter lidové písně, rozmanitost forem i sklon k satiře. Toman a lesní panna vyrůstá z lidové představy o kouzlu svatojánské noci. Toto dílo má formu dialogu, z lidové poezie je převzato opakování veršů. Lesní panna je nadpřirozená pohádková bytost. Námět vznikl z lid. názoru - Tomanovo duševní rozpoložení a následnou smrt, neuposlechnutí rady - to vše si lid vysvětloval jako zásah nadpřirozené bytosti."