1.

Úvod

2.	Dětství v Litomyšli

3.	Vztah rodiny k hudbě

4.	Gymnaziální léta

5.	Společenský a kulturní život

6.	Manželství s Kateřinou, pobyt ve Švédsku

7.	Má vlast a tragédie hluchoty

8.

Závěr

“ Roku 1849 založil Smetana svoji hudební školu. Učil i dceru Palackého, pozdější ženu Riegra, a stal se komorním hudebníkem Ferdinanda V. Tentýž rok se oženil s Kateřinou Kolářovou. Zkomponoval Svatební scény a o rok později složil klavírní cyklus Lístky a črty a polku Našim děvám.

Do Prahy zavítal Liszt a každý den se potom se Smetanou vídal. Radost Smetanových byla dovršena příchodem dětí – Bedřišky, Gabriely, Žofie a nakonec Kateřiny. V roce 1853 a 1854 zemřely malá Gabriela, Bedřiška i Kačenka. Trojí smrt vzala churavé matce zbytek sil. Smetana se svým žalem usedl nad notový papír a začal psát Klavírní trio g-moll.
V roce 1856 odjel Smetana za prací do Švédska – göteborská Filharmonická společnost potřebovala uměleckého ředitele. Na jednom z plesů se seznámil s Fröjdou Beneckovou, s níž prožil románek, a napsal pro ni skladbu Vidění na plese.

Roku 1857 strávil Smetana prázdniny v Roztokách v Prahy a na další sezónu se vypravil do Švédska s manželkou Kateřinou a dcerou Žofií. Zemřel mu otec a Smetana rozepsal symfonickou báseň Cid. V dubnu 1859 zemřela nemocná Kateřina a Smetana navázal v červenci známost s Bettynou Ferdinandiovou, se kterou se o rok později oženil. Toho roku revidoval symfonickou báseň Valdštejnův tábor a načrtl klavírní skicu Macbeth a čarodějnice. Složil cyklus polek Vzpomínka na Čechy a sborovou kantátu Píseň česká.

Smetana se roku 1861 vrátil do Čech a narodila se mu dcera Zdenka. Dokončil symfonickou báseň Hakon Jarl a klavírní skladbu Na břehu mořském. O rok později se mu narodila dcera Božena. Stal se sbormistrem Hlaholu – této funkce se ale za tři roky vzdal - a zkomponoval operu Braniboři v Čechách.
V květnu roku 1866 uvedl v premiéře operu Prodaná nevěsta. Lóže však zely prázdnotou, hlediště zůstalo jen řídce obsazeno. Velmi kriticky se k ní vyjádřil ředitel konzervatoře Krejčí. Ani druhé provedení nebylo lépe navštíveno a další reprízy znemožnila válka. Smetana se stal šéfem opery Prozatímního divadla a v prosinci 1867 dokončil operu Dalibor.
Smetana se podílel na slavnosti položení základního kamene k Národnímu divadlu. Tragédií pro něj bylo, když roku 1874 ohluchl. Vše se pro něj v tu chvíli zhroutilo. Navíc se hluchotou projevila i zákeřná choroba zachvacující ústřední nervový systém. V Praze pro Smetanovy začalo být draho, proto se manželka a děti odstěhovaly do Jabkenic a Smetana zůstal v Praze sám. V den, kdy ohluchl, zazněly v jeho vnitřním sluchu čtyři harfové tóny. Chtěl hudbou vyjádřit filozofii českých dějin. Zvolil zaručené hodnoty: vyšel z dávnověkých bájí o českém panovnickém sídle Vyšehradě, připojil proud řeky, která je tepnou země, putuje středem Čech a zrcadlí život domoviny a neopomněl ani výzvu k nezdolnosti: odhodlal se rozvinout husitský chorál „Kdož jsú boží bojovníci.“ Vznikala Má vlast."

Obsahuje hrubou pravopisnou chybu.