Úvod

1.	Obecně k povinnostem zaměstnanců

2.	Přehled konkrétních zákonných povinností zaměstnanců

3.	Právní důsledky porušení povinností zaměstnancem

Závěr

“3. Právní důsledky porušení povinností zaměstnancem
V rámci pracovněprávních vztahů lze rozlišovat zásadně tři okruhy právních důsledků, pokud zaměstnanec svým zaviněním (z nedbalosti nebo dokonce úmyslně) porušil své povinnosti, které mu jsou uloženy:
1. porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonané práci – pracovní povinnost (podle terminologie používané v dřívějším pracovníku práce „pracovní kázně“)
2. zproštění zaměstnavatele odpovědnosti za škodu vzniklou zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu
3. vznik odpovědnosti zaměstnance za škodu vzniklou zaměstnavateli
Zvláštní důsledky mohou vzniknout, pokud zaměstnanec se nepodrobí předepsaným školením, ověření znalostí a pokud zaměstnanec při takovém ověřování neuspěje.
Ad 1. Povinnost zaměstnanců v pracovním poměru dodržovat pracovní povinnosti vyplývá z jejich pracovního závazku, jak jej vymezuje ustanovení § 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Podle něj je zaměstnanec ode dne, kdy vznikl pracovní poměr, povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Tyto povinnosti jsou v zákoníku práce vymezeny prostřednictvím základních povinností vedoucích zaměstnanců (§ 301 až § 304 zákoníku práce). Jako porušení pracovních povinností tak lze označit jednání zaměstnance, kterým porušil některou svou základní povinnost, a to svým zaviněním.
Nejčastěji nerespektováním pravidel BOZP dochází k porušení těchto základních povinností zaměstnance, uvedených v ustanovení § 301 zákoníku práce:
 pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností
 plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy
 plnit kvalitně, hospodárně a včas pracovní úkoly
 dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jím vykonané a dodržovat (pokud s nimi byl řádně seznámen) též ostatní předpisy vztahující se k této práci
Zákoník práce přímo vymezuje sankce, které mohou zaměstnance za porušení pracovní kázně postihnout, spočívají v možnosti rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Při nejvyšším stupni intenzity – porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem - by mohl být se zaměstnancem okamžitě zrušen pracovní poměr (§ 55 odst. písm. 1 b) zákoníku práce) nebo by mu mohla být dána výpověď (§ 52 písm. g) zákoníku práce. Nelze také vyloučit postih na mzdě či platu zaměstnance. Ten však nemůže mít povahu pokuty či jakéhosi kárného opatření. Zákaz pokut je výslovně uveden v ustanovení § 13 odst. 2 písm. f) nového zákoníku práce, podle něhož zaměstnavatel nesmí zaměstnanci za porušení povinnosti ukládat peněžní postihy ani jej od něj požadovat, s výjimkou náhrady škody."