1.Úvod

2.

Bioetika

3.	Východiska bioetiky a základní pojmy

4.	Problematika počátku života- základní empiricky ověřené poznatky

5.	Základní bioetické principy

6.	Krátká historie problematiky zabíjení nenarozených dětí

7.	Obory řešící spory okolo umělého ukončování těhotenství

8.	Koho potratem zabíjíme?

9.	Konzervativní argumenty v podání Petera Singera

10.Selekce nenarozených dětí podle očekávaného zdravotního stavu

11.	Časté sporné situace

12.	Problematika prvních 14 dnů- „pouze člověk“ nebo osoba?

13.	Liberální argumenty dle Petera Singera

14.	Odpovědi perzonalistické bioetiky a utilitarismu Petera Singera

15.

Závěr

"Bioetika

V posledních dvou staletích pokročily možnosti medicíny takovým způsobem, že se lékaři stali skutečnými pány života a smrti. Chemickými a biologickými prostředky, moderními přístroji a postupy lze zasáhnout do lidského organismu tak, že je možné jej zachránit v dříve neléčitelných stavech, ale i jemu uškodit. Nechci se však věnovat všem možnostem využití všech způsobů zasáhnutí do lidského organismu, nýbrž pouze oblastem, kde medicína rozhoduje o způsobu zasáhnutí do lidského organismu přímo a řeší, zda určitý zákrok či postup způsobuje člověku, popř. celé společnosti, dobro, či zda škodí. Otázkami, zda určitý zásah je správný z hlediska etického řeší v těchto případech bioetika, tedy etika aplikovaná na oblasti problémů se zdravím člověka a péče o něj.
V současné společnosti jsou tendence, aby správnost těchto zásahů určovali odborníci v těchto oborech, např. aby o problematice potratů rozhodovali potratáři, nebo o pokusech s DNA odborníci v biologických ústavech. Ti jsou nepochybně schopni zajistit kvalitní tech-nické provedení výzkumu, zákroku apod., ale chybí všeobecně uznávaný konsensus na to, kam až smí lidské chovaní, v tomto případě výzkum nebo zákrok, zajít.
V této práci vycházím z knihy Bioetika od Josefa Petra Ondoka, který rozebírá danou problematiku především z hlediska křesťansky orientované personální filosofie. Tento přístup zřejmě obsahuje jen velmi málo rozporů a nejasností v problematice bioetiky (na rozdíl od utilitarismu, situační etiky, apod.). Ačkoliv je Ondokovo dílo orientováno křesťanským smě-rem a lze ho zkoumat a posuzovat i z hlediska křesťanské teologie, je zcela dobře použitelné i bez teologických východisek, takže se náboženskou stránkou této problematiky nebudu zabý-vat, protože samotná autorita církve a teologie nemůže v této práci nahradit morální racionální náhled a argumentaci."