1.	Česká literatura renesanční a humanistická

1.1.

Renesance

1.1.1.

Hynek z Poděbrad

1.1.2.

Knížky lidového čtení

1.2.	Humanismus

1.2.1.

Jan z Rabštejna

1.2.2.

Bohulav Hasištejský z Lobkovic

1.2.3.

Vikrorin Kornel ze Všehrd

1.2.4.

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

1.2.5.

Václav Hájek z Libočan

1.2.6.

Jan Blahoslav

1.2.7.

Daniel Adam z Veleslavína

1.3.

Baroko

1.3.1.

Charakteristika doby

1.3.2.

Josef Mysliveček

1.3.3.

Jakub Jan Ryba

1.3.4.

John Milton

1.3.5.

Pobělohorská literatura

1.3.5.1.

Exulantská (emigrantská) literatura (Jan Ámos Komenský)

1.3.5.2.

Domácí (barokní) literatura (Bedřich Bridel, Adam Michna z Otradovic, Bohuslav Balbín)

1.3.5.3.

Pololidová tvorba, kramářské písně, tvorba písmáků

1.3.5.4.

Ústní slovesnost

1.4.	Klasicismus

1.4.1.

Pierre Corneille

1.4.2.

Moliére

1.4.3.

Carlo Goldoni

1.5.	Osvícenství

1.5.1.

Francois Voltaire

1.5.2.

Denis Diderot

1.5.3.

Daniel Defoe

1.6.	Preromantismus

1.6.1.

Jean Jacques Rousseau

1.6.2.

Johann Wolfgang Goethe

1.6.3.

Friedrich Schiller

2.	Národní obrození

2.1.	Období obranné

2.1.1.

Jazykověda (Josef Dobrovský)

2.1.2.

Historie (Gelasius Dobner, F. M. Pelcl)

2.1.3.

Osvěta (Václav Matěj Kramerius)

2.1.4.

Divadlo (Bouda, Václav Thám)

2.1.5.

Poezie (Václav Thám, A.J.Puchmajer)

2.2.	Období ofenzivní

2.2.1.

Literatura vědecká (Josef Jungmann)

2.2.2.

Historie (František Palacký, Pavel Josef Šafařík)

2.2.3.

Literatura umělecká (Jan Kollár, František Ladislav Čelakovský)

2.2.4.

Rukopisy

3.

Balada

3.1.	Dělení balady

3.2.	Balada v české literatuře – pouze výčet autorů

"2) ČESKÁ LITERATURA RENESANČNÍ A HUMANISTICKÁ
1) Renesance
H Y N E K Z P O D Ě B R A D (1452-1492)
- synem krále Jiřího z Poděbrad
- autor erotické literatury
- Májový sen
KNÍŽKY LIDOVÉHO ČTENÍ
- četba nabízena obyčejnému vnímateli
- bratr Paleček - postava, která se objevovala v knihách
2) Humanismus
- z latinského slova humanus - lidský
- společenské, vědecké, literární hnutí (14.-16.st.), které spolu s usilovným studiem antické kultury obracelo pozornost k člověku a k jeho pozemskému životu
- poznává člověka
- proti studiu teologie staví studium humana (člověka)
a) Latinský humanismus
J A N Z R A B Š T E J N A (1437-1473)
- katolický církevní hodnostář
- spis DIALOGUS
- v rámci dopisu reprodukuje autorův rozhovor s 3 českými šlechtici různých politických názorů
B O H U S L A V H A S I Š T E J N S K Ý Z L O B K O V I C
(1461-1510)
- básník, prozaik
- básně psal výhradně latinsky: SATIRA K SV. VÁCLAVU
- kárá mravy předků a svých současníků
b) Český humanismus
- užíval češtinu jako umělecký jazyk
V I K T O R I N K O R N E L Z E V Š E H R D (1460-1520)
- překladatel, právník
- zpočátku psal latinsky, česky začal psát od roku 1494 - kladl důraz na jazykovou dokonalost
- chtěl, aby čeština byla vypracována na úroveň klasické latiny, která byla v jeho době pokládána za vrchol jazykové dokonalosti
- formuloval program českého humanismu v předmluvě k překladu Knih o napravení padlého od řeckého patriarchy Jana Zlatoústého (344-407), stanovil zásady českého humanismu 1) aby se psalo v národním jazyce
- O PRÁVIECH, O SÚDIECH I O DSKÁCH ZEMĚ ČESKÉ KNIHY DEVATERY
(zkrácený název KNIHY DEVATERY)
- snažil se v zápase měst se šlechtou podepřít úsilí měšťanstva
CESTOPISY"

Jedná se o osnovu k maturitním tématům.
Práce obsahuje překlepy a působí nepřehledně.
Bod 2 a 3 je celý obsažen také v práci: http://www.seminarky.cz/-17634.