1.	Úvod - próza a dělení

2.	Budovatelská próza

a) Václav Řezáč (Voňavka)
b) Jan Otčenášek
c) Zdeněk Pluhař

3.	Venkovská próza a její kritika

a) Jan Kozák
b) Bohumil Říha
c) Jaroslav Matějka
d) Jan Kostruh
e) Ivan Klíma
f) Eva Kantůrková
g) Ludvík Vaculík

4.	Společensko – mravní próza

a) Jan Otčenášek
b) Zdeněk Pluhař
c) Valja Stýblová
d) Jaromíra Kollárová
e) Radek John
f) Karel Misač
g) Vladimír Páral
h) Bohumil Hrabal

5.	Historická tématika

a) Miloš Václav Kratochvíl
b) Václav Kaplický
c) Bohumil Říha
d) Vladimír Neff
e) Jiří Šotola
f) Ludmila Vaňková
g) Jarmila Loukotková
h) Josef Toman

"JAN OTČENÁŠEK
Rom. Občan Brych - pokus o zachycení psycholog. konfliktů člověka, který se rozhoduje, zda po únoru 1948 emigrovat, či nikoliv. Hlavní postava je právník František Brych (demokrat, který nesouhlasí s násilnými změnami, ani s verbováním do strany). Nechá se přesvědčit svým kamarádem Ondřejem Rážem (fabrikant) k opuštění republiky. Na hranicích se sejde různorodá společnost (defraudanti, zloději, „zlatokopové“, kteří si myslí, že v cizině nabydou peněz), dojde dokonce i k přestřelce, Brych se rozhodne pro návrat do Prahy a tím vyjádří souhlas s poúnorovými změnami.
Rom. Když v ráji pršelo - o mladé manželské dvojici, která se rozhodne odejít z Prahy na Šumavu a tam renovovat starý mlýn k restauračním účelům. Plán se neuskuteční, ale manželství se upevní, na Šumavě najdou trvalý domov.
Rom. Romeo a Julie na konci listopadu - nově vzniklé citové pouto mezi dvěma důchodci, které jejich vlastní děti jenom zneužívaly, a proto se rozhodnou pro nový společný život.
ZDENĚK PLUHAŘ
Rom. Opustíš-li mne - název z veršů Viktora Dyka, rom. řeší problém vlastenectví a emigrace, je ideově tendenční (podporuje stranu), protože cizinu líčí jako „džungli“ plnou nástrah. Zápletku tvoří osudy 3 mladých Čechů - Honza, Václav a Jarda, kteří po únoru 1948 utekli do Německa, nemohou existenčně zakotvit, Václav spáchá sebevraždu, Jarda je zastřelen při špionážní akci proti ČSR, Honzovi se podaří uprchnout z cizinecké legie a vrátit se do vlasti. Rom. měl výchovný charakter.
Další díla jsou kritičtější, týkají se mravně narušené mládeže, živoření důchodců, např. rom. Ať hodí kamenem - týká se života v dětském nápravném zařízení, ústřed. postavou je malá Věra, kterou matka zavrhla, v tomto domově vyrůstá, získává vzdělání, vyučí se, ale po propuštění se dopouští krádeží a do zařízení se vrací.
Rom. Konečná stanice - líčí prostředí domova důchodců, denní stereotypy, pocity opuštěnosti, beznaděje.
Rom. V šest večer v Astorii - líčí setkání gymn. profesora se svými býv. studenty po 20 letech, kteří vyprávějí své životní osudy, vypovídají o svých názorech, o cizině, o svých rodinách a práci = vzpomínkový rom.

V 70. - 80. letech se objevila celá řada autorů, kteří využívali zkušeností ze své profese, případně se zaměřili na život mládeže:

VALJA STÝBLOVÁ
Původním povoláním lékařka, specializovala se na prostředí nemocnic, např. rom. Mne soudila noc (problém interrupce), rom. Skalpel, prosím.

JAROMÍRA KOLLÁROVÁ
Psala výchovné rodinné rom., vychází ze zkušeností z výchovy vlast. syna, rom. Můj chlapec a já."

Velmi dobře zpracované na maturitní otázku.