1.	Počátek divadla v antice

1.1	Řecké divadlo

1.2	Římské divadlo

1.3

Plautus

2.	Pašijové hry

3.	Divadlo v době národního obrození

4.	První české divadla a divadelní budovy

5.	Václav Thám

6.	Václav Kliment Klicpera

7.	Josef Kajetán Tyl

8.	Vznik Národního divadla

9.	Realistické drama české i světové

10.	Ladislav Stroupežnický

11.	Gabriela Preissová

12.	Bratři Mrštíkové

13.	Anton Pavlovič Čechov

14.	Henrik Ibsen

15.	Mluvnická část

15.1	Znaky mluvnické projevu

15.2	Čím se liší mluvený projev od projevu psaného

15.4	Co jsou přídavná jména, jaké kategorie u nich určujeme

„Divadlo v době národního obrození - české loutkové divadlo, interludia
Počátky českého loutkového divadla sahají do raného středověku, kdy
byla především maňásková představení součástí jarmarků. Od 16. století se i v Čechách objevují skupiny s marionetami (loutka ovládaná většinou shora nitěmi nebo dráty).
V poslední třetině 18. století se objevili první čeští loutkáři, kteří získali především na venkově velkou oblibu. V jejich hrách se odrážely vlastenecké myšlenky, náměty z českých dějin. A to vše ve srozumitelném podání, v českém jazyce a ještě navíc zábavnou
formou. V době, kdy se nedostávalo česky psané literatury, byla tato forma šíření vlasteneckých myšlenek především na venkově. Mezi nejznámější české loutkáře, kteří se objevili již v počátečních dobách národního obrození patřili rody Kopeckých, Maisnerů, Finků, Dubských.
-Kašpárek hrdina českých loutkových her.
-Postupem času ke konci 19. století se loutkové divadlo stalo především dětskou záležitostí.
Interludia-mezi hry, jsou to krátké scénky mezi dlouhou hrou,aby se lidé nenudili

První česká divadla a divadelní budovy na konci 18. a počátku 19století
Konec 18. století je v Praze jediné (německé) divadlo v Kostcích a v 90tých letech se k němu přidává Stavovské (Nosticovo) divadlo. Hrají se německé činohry a italské opery. Nikde se ČESKY nehraje.
1. české představení (hrané němci)- Kníže Honzík, herci byli za špatnou češtinu vypískáni.
2. české představení (hrané čechy)- Odběhlec lásky synovské se mohlo hrát jen v neděli odpoledne ve Stavovském divadle. Bylo kladně přijato.
Češi se rozhodli postavit si své pravé divadlo, bylo postaveno z prken a říkalo se mu Bouda. Stalo na václavském náměstí a fungovalo 3 roky- pak bylo rakouskými úřady strženo, údajně vadilo provozu, a protože se zde scházela česká vlastenecká společnost.

Václav Thám
Jedna z velkých postav počátků českého divadla. Jeho vlastenecké hry byly velice oblíbené.
Historické hry:Břetislav a Jitka, Vlasta a Šárka

Václav Kliment Klicpera
Psal živé optimistické hry, ve kterých kritizoval lidské nedostatky. Jeho hry se hrají dodnes. Veselohra na mostě, každá něco pro vlast.

Josef Kajetán Tyl-kočovné herecké divadlo
Studoval filozofii v Praze, ale jeho láska k divadlu byla tak silná, že roku 1829 stal členem Hilmerovy kočovné divadelní společnosti. Hrál v českých hrách na českém i německé venkově a po rozpadu společnosti jezdil s různými cizími společnostmi. Tyl neuznával úroveň českých představeních ve stavovském divadle. Jeho snem bylo založit vlastní společnost,ale bránil mu v tom nedostatek financí. Založil časopis Květy, a společně s skupinou literátů založil Kajetánské divadlo zaměřené především na vzdělanější vrstvy. Byl organizátorem vlasteneckého života (organizoval plesy…) Umění považoval za službu národu. Cílem jeho tvorby bylo založit české drama, nejdříve hry překládal, poté je i psal.“

Práce obsahuje pravopisné chyby.