"1. Od literárních počátků do poslední čtvrtiny 13. století. Staroslověnská literatura na Velké Moravě, latinská a staroslověnská literatura přemyslovských Čech.
- počátky našeho písemnictví se datují od 2. p. 9. stol. Česká lit. patří k nejstarším v Evropě (vyvíjí se přes 1000 let).
Společensko-historické pozadí
Prvním útvarem na našem území, který by bylo možné označit jako ranou formu státu, byla Velkomoravská říše (8.-9.století). Za vlády knížete Rastislava musela říše vzdorovat mnoha politickým, vojenským i duchovním útoků ze západu, především ze strany Francké říše. Posilu se Rastislav rozhodl hledat u císaře Byzantské říše, Michala III. Ten žádosti poselstva vyhověl a roku 863 vyslal na Velkou Moravu misii vedenou soluňskými bratry Konstantinem (později přijal mnišské jméno Cyril, 827-869) a Metodějem (815-885). Ti usilovali o rozšíření křesťanství východního obřadu a zavedení slovanského jazyka do liturgie. Také se snažili o vybudování základů vzdělanosti.
Po zániku Velkomoravské říše se těžištěm dalšího státního vývoje v českých zemích stalo přemyslovské knížectví ve středních a západních Čechách, jehož představitelé hledali politickou a kulturní oporu v německé říši. To přineslo orientaci na latinskou vzdělanost. České země formovala dynastie přemyslovců až do počátku 14.stol.
1) KULTURA A LITERATURA NA VELKÉ MORAVĚ (2. polovina 9. století)
= základy vzdělanosti našich předků; neexistují doklady lidové slovesnosti
Osídlení území:
- od 5.století postupují Slované z původních sídel (pravděpodobně Zakarpatí, Visla, Dněpr) na západ za kořistí a půdou na území uvolněná germánskými kmeny (3 směry postupu – do jižní, střední a východní Evropy =) 3 větve Slovanů) – přichází na naše území zhruba v pol. 5.stol. V jejich hospodářství převažuje zemědělství (vypalování, kopaničářství, hnojení popelem, nedokonalá orba, pěstování obilí, lov a rybolov, sběr medu, chov domácích zvířat) → po příchodu na naše území se usazují v úrodných nížinách a úvalech a jejich hospodářství se tím zlepšuje. Žijí v opevněných osadách, obydlích čtvercového půdorysu se zahloubenými podlahami.
- v 1.pol.7.stol. jsou Slované na našem území ohrožováni vnějším nepřítelem. Po odražení nájezdů kočovných Avarů (623) je vůdcem zvolen Sámo → Sámova říše (623-658, vojenský kmenový svaz, jádro pravděpodobně na jižní Moravě, v čele francký kupec Sámo). Roku 631 dochází ke střetu s Franky, protože se Sámo odmítl podřídit jejich králi Dagobertovi I. → 631 bitva u Wogastisburgu, Dagobert poražen. Říše se rozpadla po Sámově smrti, poté je více než 150 let území beze zpráv."