"12. Česká moderna, próza a poezie českého symbolismu a dekadence v souvislostech evropských. Realismus a naturalismus na přelomu 19. a 20. století.
Poslední desetiletí 19.století představuje ve vývoji naší literatury význačné a charakteristické období, ve kterém vykrystalizovalo (a zčásti i rychle odeznělo) několik uměleckých proudů, směrů a tvůrčích metod, které se projevily většinou i v jiných oblastech umění (výtvarnictví).
Pro literaturu 90.let je příznačná značná členitost. Střetá se zde tvorba tří generací:
1. představitel skupiny májovců, Jan Neruda, působí podnětně na vývoj mladé poezie, zejména v jejím realistickém proudu (teprve r. 1896 vychází knižně „Zpěvy páteční“, poslední Nerudova sbírka)
2. v plné síle tvoří generace ruchovsko-lumírovská: v tomto desetiletí vznikají stěžejní básnická díla Sv. Čecha a J. Vrchlického a vycházejí hlavní romány J. Zeyera, Al. Jiráska a K. V. Raise
3. současně o slovo se hlásí nejmladší generace našich autorů, tzv. generace let devadesátých.
 Společenská a politická situace je značně napjatá a vyhrocená. Vedoucí společenská třída, měšťanstvo, prodělává vnitřní konflikt. Definitivně ztroskotala staročeská politika stálých ústupků vídeňské vládě ve věci českých národních práv → důsledkem byla porážka staročechů, dosud vedoucí měšťanské politické strany, ve volbách 1891, z nichž vítězně vyšli mladočeši → ti ovšem postupně vstupují do opuštěných pozic staročeské politiky: nad zájmy národními převažuje u nich koncem století stále více zájem o vlastní mocenské pozice.
 Proto se pokrokovější část měšťanstva, zejména mládeže, od mladočechů odvrací a vytváří tzv. pokrokové hnutí, jehož střediskem byl radikální spolek Omladina. Ke hnutí se připojila i část mládeže dělnické. Rakouská vláda obvinila „omladináře“ z protistátního spiknutí a r.1893 byla řada z nich (mezi nimi i mladý S.K.Neumann) odsouzena k trestům na svobodě.
 Nechuť k mladočechům i snaha získat české dělnictvo daly vzniknout straně „realistů“. Založil ji r.1900 pod názvem Česká strana lidová profesor UK, filozof T.G.Masaryk; jejím ideovým základem byly Masarykovy spisy „Česká otázka“ „Naše nynější krize“ „Karel Havlíček“ a „Otázka sociální“. Ideologie a politika „realistů“ měly značný vliv především na inteligenci, a to pro ostře kritický postoj svých reprezentantů vůči mladočeskému nacionalismu i vůči mravním nedostatkům soudobé společnosti.
 Jinými nově založenými měšťanskými stranami byly strana křesťansko-sociální, radikálně státoprávní a agrární.
 V 90.letech stále více sílila pozice českého dělnictva a tím i pozice jeho jediné strany, sociální demokracie. Ani tato strana však nedovedla plně uspokojovat sociální a politické požadavky českých dělníků."