1.

Úvod

2.	Prostý vývoj počtu obyvatel

3.	Trend a vývoj

3.1.

Porodnost

3.2.

Úmrtnost

3.3.	Střední délka věku

3.4.	Sňatkovost

4.	Výkyvy porodnosti

4.1.	Prudký pokles porodnosti za první světové války

4.2.	Po ukončení první světové války kompenzační natalitní vlna s vysokým počtem narozených

4.3.	Pokles porodnosti za hospodářské krize třicátých let

4.4.	Vzestup porodnosti za nacistické okupace

4.5.	Natalitní vlna po ukončení druhé světové války

4.6.	Legalizace umělého přerušení těhotenství od roku 1958

4.7.	Oživení porodnosti v první polovině šedesátých let

4.8.	Pokles porodnosti v letech 1965-68

4.9.	Natalitní vlna sedmdesátých let

4.10.

Zlom 1979/1980

4.11.

Stálý pokles porodnosti na minimální hladinu ve druhé polovině devadesátých let

5.

Přílohy

"Česká republika se dnes podle demografických charakteristik řadí k nejvyspělejším zemím světa. Vývoj demografické struktury je dán dlouhodobým vývojem a většinou kopíroval vyspělejší evropské země, ačkoli s určitým zpožděním. Do průmyslové revoluce byl vývoj dosti pomalý, což bylo dáno špatnými podmínkami. Počet obyvatel zůstával konstantní, nebo rostl pomalu, a to i přes vysokou plodnost. Neexistence základní zdravotní služby, špatné bytové podmínky zapříčinily, že byla vysoká kojenecká úmrtnost a střední délka života dosahovala jen 30 - 40 let. Převrat v tomto vývoji znamenala průmyslová revoluce. Dochází k rozsáhlé urbanizace a i přes počáteční problémy se začíná většina demografických ukazatelů zlepšovat. Dochází k nárůstu počtu obyvatel, neboť plodnost zůstávala stále stejná (určitá setrvačnost) a úmrtnost, díky zlepšeným zdravotním a sociálním podmínkám, prudce klesla. Na začátku 19. století se většina obyvatel již nachází ve městech.
Ve 20. století počet obyvatel neustále roste, i přes výkyvy, které byly zaznamenány v souvislosti s 1. světovou válkou, ekonomickou krizí ve třicátých letech a Druhou světovou válkou. Poválečný vývoj v České republice (v rámci Československa) se již částečně začíná odlišovat od západoevropských zemí. Poválečný boom je zaznamenán ve východní i západní Evropě (plodnost až 3 děti na ženu), ale následný vývoj se již liší. V západní Evropě dochází ke snížení plodnosti v 70. letech, zatímco u nás je v této době vysoká plodnost (silné ročníky do roku 1976). Naopak v 80. letech dochází v západní Evropě ke zvýšení plodnosti (plodnost 1,8 - 1,9), ve východním Německu klesá až pod 1 dítě na ženu.
Další zlom znamená rozpad východního bloku v roce 1989. Dochází ke snížení plodnosti ve všech zemích. Je to dáno hlavně otevřením hranic se západní Evropou, tedy možností migrace. Migrují hlavně mladí lidé, což byla zřejmě hlavní příčina poklesu plodnosti. Významně také poklesla sňatečnost, snížila se potratovost. Během čtyř let se plodnost dostala na úroveň většiny západoevropských zemí. V roce 1994 došlo poprvé od konce 1. světové války k úbytku obyvatel přirozenou měrou. Dnešní plodnost 1,2 dětí na ženu v ČR patří k nejnižším v Evropě. Proto jsou v současné době demografy vypracovány různé prognózy, jejichž čísla jsou dosti alarmující. (viz příloha)

Prostý vývoj počtu obyvatel
Od poloviny devadesátých let dochází v České republice k úbytku obyvatelstva, což souvisí s celoevropským trendem ubývání obyvatel. U nás k tomu dochází ovšem až s určitou časovou prodlevou (v tom se odráží odlišný vývoj do roku 1989).
K velkému úbytku obyvatel dochází především ve Středočeském kraji (v širším okolí Prahy), kdy zřejmě na začátku devadesátých let dochází k úbytku pracovních míst (zvláště v zemědělství) a přesunu obyvatelstva za prací do Prahy. Mezi lety 1996 a 1998 je však patrný nárůst obyvatel ve Středočeském kraji, což souvisí s dekoncentrací (stěhováním do zázemí Prahy), která je trendem i v jiných evropských zemích.
V rámci jednotlivých okresů dochází jen k minimálním změnám v počtu obyvatel. V průběhu 90. let je zřejmý pokles obyvatel ve všech okresech, způsobený hlavně poklesem přirozeného přírůstku."

Čistý text dosahuje cca 4 stran. Práce obsahuje tabulky a grafy.
Část příloh je ve formátu MS Excel *.xls.