1.	Společensko-historický úvod

2.	Osvobozené divadlo

2.1	Historie Osvobozeného divadla

2.1.1

Vest pocket revue

2.1.2

Smoking revue

2.1.3

Premiéra Skafandr

2.1.4

Ostrov Dynamit

2.2	Významné osobnosti

2.2.1

Jiří Voskovec

2.2.2

Jan Werich

2.2.3

Jaroslav Ježek

3.	Divadlo SEMAFOR

3.1	Historie divadla

3.1.1

Člověk z půdy

3.1.2

Jonáš a tingl-tangl

3.1.3

Kytice

3.2	Miroslav Šimek a Jiří Grossmann

4.

Závěr

4.1	Poetika Osvobozeného divadla

4.2	Shrnutí sedmi malých forem

5.	Seznam použité literatury

2.1 Historie Osvobozeného divadla
Samotnému vzniku divadla předcházelo mnoho podstatných událostí po r. 1920. V té době se vytvořila organizace Umělecký svaz Devětsil. Jednalo se o nejmladší generaci českých avantgardistů, která vzešla ze skupiny studentů a absolventů gymnázia v Křemencově ulici. Inspirovali se francouzskou a ruskou divadelní avantgardou a jejich hlavním cílem bylo nalézt nové inscenační metody, chtěli navrátit tehdejší divadelní scéně přirozené a netradiční představení. Ta po čase začali navštěvovat i Jiří Voskovec a Jan Werich. Oba se pak stali členy Devětsilu a spolupodíleli se na jeho činnosti.
Na jaře roku 1925 se kolektiv divadelníků přestěhoval z malého žižkovského divadélka do Divadla Na Slupi poblíž Karlova náměstí. Do podvědomí lidí se dostali 10. května 1925 hrou Cirkus Dandin, která byla pokusem o parodii a nové pojetí Moliérovy hry Georges Dandin. Název hry byl napsán velkými červenými písmeny na plachtě nad jevištěm, na scéně bylo několik kolmých i šikmých žebříků, schodiště, plakát s mileneckou dvojicí z němého filmu a rozsvícený lampión. Poté co se rozhrnula opona, začal na jevišti doslova cirkus - herci a herečky, všichni cirkusově nalíčení, předváděli na jevišti přemety, stojky nebo žonglovali s míčky. Zkrátka toto představení se zcela jistě vymykalo jiným představením ve své době.
Režisér Jiří Frejka, ústřední postava Devětsilu, připojil ke své skupině další menší skupinu. Své řady rozšířili zejména o režiséra Jindřicha Honzla a Vítězslava Nezvala jako dramaturga. Pod novým názvem Osvobozené divadlo účinkovali prvně 17. října 1925 v Bratislavě, pak v Teplicích. Název Osvobozené je nepřesným překladem slova v titulu Tajrovovy knihy: Das entfesselte Theater. Entfesselte by mohlo znamenat též odpoutané.
Oficiálním datem zahájení provozu Osvobozeného divadla byla obnovená premiéra hry Cirkus Dandin 8. února 1926. Pevnou scénou divadla se stalo již zmíněné divadlo Na Slupi.
Leták Osvobozeného divadla z roku 1926 hlásá (Základem je Frejkova přednáška v Benešově z r. 1926, uložená v jeho pozůstalosti):
„Osvobozené divadlo chce umění, které je aktuální, chce umění aktuality. Chce hledat umělecký svět nepatetický a neromantický, svět jasný a lyrický, chce překvapivé umění fantazie. Herec Osvobozeného divadla musí působiti kouzlem své osobnosti a precizností svého umění, rozmanitostí a množstvím svých pohybů. Organizuje práci pro dosažení maximálního účinku na obecenstvo. Zpracovává účelně jevištní materiál lidský i věčný. Programem Osvobozeného divadla je: čistota a přesnost umělecké práce, učinit divadlo přístupné všem, jednak cenami ne vyššími než ceny kina, jednak přiblížení jeviště diváku veselostí, vtipem a úplným zaujetím diváka.“
Rok 1926 byl nejproduktivnějším ze všech. Pod Frejkovou a Honzlovou režií divadlo uvedlo řadu her Aristofana, Moliéra, Apollinaira a dalších dramatiků.. Velmi významnou troškou do mlýna přispěli i autoři hudby E.F.Burian a Jaroslav Ježek, kterého doporučil právě Burian. V Osvobozeném divadle působil Ježek také jako dirigent a dramaturg, jakožto mistr improvizace na jakékoli téma se stal velmi rychle hvězdou celé divadelní kultury. Složil hudbu k hrám: Pojištění proti sebevraždě, Visací stůl aj. Krátce na to však odjel na studium do Paříže."